Vyberte si jazyk
V Hohenthurnu, malé obci v rakouských Korutanech nedaleko italských hranic, brzy otevřou gigantický erotický klub. Investoři oznámili, že zaměstná až 140 prostitutek. Pro městečko, které má sotva 800 obyvatel, to bude znamenat demografický boom. Nejde jen o „kněžky lásky“, ale i o další zaměstnance (především z řad přistěhovalců), kteří zaplní 40 administrativních a organizačních pozic a budou prostitutkám pomáhat vykonávat jejich denní i noční práci s klienty co nejlépe.
Dotyční investoři, kterými jsou neznámí podnikatelé ze Švýcarska a Německa, do projektu vložili přes 7 milionů euro. Cílem je těžit z blízkosti italských hranic. Na rozdíl od Rakouska, které nevěstince legalizovalo a kde prostitutky platí daně a chrání je jak policie, tak sociální systém, je totiž prostituce v Itálii nezákonná. Jak je vidět, každý způsob, jak vytvořit v EU nová pracovní místa, je dobrý. I tyto nové postupy jsou součástí statistik o pracovním trhu. Můžeme bez ironie říci, že s otevřením nového nevěstince se o něco sníží nezaměstnanost Evropanů mladších 24 let .
Jak je známo, o tématu nezaměstnanosti mladých evropští lídři v současnosti vážně diskutují. „Když mladí lidé nepracují, ztrácejí důvěru v příležitosti, které by jim EU mohla poskytnout, i v důležitost sjednocené Evropy. Bez spokojené mládeže nemá Evropa budoucnost,“ domnívají se. Všichni jsou zajedno v tom, že otevření nevěstince sem přitáhne především prostitutky z Východu – z té části Evropy, která dlouho žila ve stínu komunismu, než se po roce 1989 integrovala do EU.
Stereotypy mají tuhý kořínek
Nezaměstnanost evropské mládeže dnes dosahuje historických rekordů: v Řecku je bez zaměstnání 60 procent mladých mezi 14 a 24 lety, ve Španělsku 56 procent, v Itálii téměř 38 procent. Zdá se to neuvěřitelné, taková je ale realita. Věrní zastánci Evropské unie tvrdí, že mobilita je nezbytnou podmínkou obnovování pracovního trhu. Proto ji podle nich musíme podporovat a skoncovat se starými předsudky a obavami. Evropa je velký trh, který je třeba vyvětrat a odstranit z něj právní i psychologické překážky. Když mladá čtyřiadvacetiletá žena emigruje, neznamená to nutně, že se bude zabývat prostitucí. Nicméně stereotypy o ženách za Berlínskou zdí mají tuhý kořínek a dělají z východoevropských dívek i nadále ty nejvyhledávanější prostitutky.
Za tímto stereotypem (o mladých Řekyních, Španělkách či Italkách si nic podobného nevyprávíme) se skrývá jiný: když někdo z Východu emigruje na Západ, dělá to proto, aby místním bral pracovní místa. Statistiky přitom říkají něco úplně jiného. V Itálii byla před nedávnem zveřejněna studie, podle níž v posledních letech dochází k masové imigraci Italů do Německa. V letech 2011 až 2012 se počet Italů v Německu zvýšil o 40 procent. Jen minulý rok jich do Německa vyjelo za prací asi 12 000.
Římský týdeník zveřejnil příběh novomanželského páru, který veškeré úspory investoval do malého bytu v Mnichově, aby zde mladá žena mohla porodit jejich první dítě. Měli pro to jednoduchý důvod: Německo nabízí sociální dávky rodinám s novorozenými dětmi, zatímco v Itálii podobné sociální výhody neexistují.
K čemu nám jsou euroregiony?
Evropa nemá jednotnou sociální politiku ani stejná pravidla, co se týče trhu práce. Každá země funguje po svém, a jakýkoliv imigrační jev je proto okamžitě vnímán jako útok na zemi, která je na tom v danou chvíli ekonomicky lépe. Prostitutkám je volný pohyb zaručen, nejde však o problém, který by vytvořila až Evropská unie. Existuje odedávna, jako důsledek naší nestabilní a pokrytecké civilizace.
Rakousko a Německo oznámily, že hodlají využít svého práva uvalit „moratorium“ na přístup chorvatských dělníků na své pracovní trhy, tak aby nenarušovali situaci v zemi. Německo, jediný motor evropského hospodářského růstu, se v minulém roce vyrovnalo s přílivem více než jednoho milionu zahraničních pracovníků většinou z jiných zemí EU, od Řecka po Polsko. Chorvatští imigranti by zde však údajně mohli způsobit vážné škody, a Rakousko s Německem proto chtějí jejich příliv pečlivě kontrolovat.
Stejné logiky se držel i guvernér benátského regionu Luca Zaia, který ve svém dopise italskému premiérovi žádal, aby Itálie se souhlasem Bruselu začala kontrolovat migrační toky z nové členské země EU, Chorvatska. Zaia argumentoval tím, že míra nezaměstnanosti v Chorvatsku dosahuje 25 procent a průměrný plat je zde o 30 procent nižší než v Itálii. Benátský region má proto strach z chorvatské invaze a žádá, aby jeho pracující byli chráněni. Stejný region spolu se svými sousedy, Furlansko-Julským Benátskem a rakouskými Korutany, usiluje o vytvoření společného „euroregionu“ se dvěma chorvatskými protějšky, Istrií a Přímořsko-gorskokotarskou župou. Politika je vážně děvka! Ať nám naši politici vysvětlí, jaký by v tom případě měly „euroregiony“ smysl.
