Vyberte si jazyk
Washington si na nedostatek úředníků opravdu stěžovat nemůže. Tento týden jich tu bude ještě mnohem víc než obvykle. V hlavním městě Spojených států se totiž koná první kolo bilaterálních obchodních jednání mezi USA a Evropskou unií. Rozsáhlá jednání mají za cíl odstranit překážky, které oběma hospodářským blokům brání ve vzájemném obchodním styku.
Obecně jde o to, že se obě strany snaží odstranit dovozní cla na zboží, které si mezi sebou oba hospodářští giganti vyměňují. Zároveň se zaměří na snížení množství byrokratických opatření, aby se mezinárodní obchod snadněji rozvíjel.
Už jen s ohledem na význam vzájemných obchodních vztahů je jasné, že i malé zlepšení bude mít na ekonomiky na obou stranách Atlantiku podstatný dopad. Ačkoliv čelí Evropa hospodářské stagnaci a její ekonomové jsou posedlí rostoucí důležitostí nových ekonomik jako Čína, Indie a Brazílie, obchodní partnerství mezi Amerikou a EU je stále největší na světě.
Polovina výkonu světové ekonomiky
Za tři čtvrtletí roku 2012 si spolu obě hospodářské velmoci vyměnily zboží v hodnotě převyšující 485 miliard dolarů (téměř 10 bilionů korun). Jednání, která byla 8. července ve Washingtonu zahájena – oficiálně pod názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství, TTIP) - mají vést k vytvoření obchodního bloku, který by zahrnoval téměř polovinu výkonu světové ekonomiky. Pro evropské hospodářství by mohl ročně přinést 100 miliard liber [přes 3 biliony korun], pro USA 80 miliard [2,4 bilony] a 85 miliard [2,4 bilony] pro zbytek světa.
Jednání jsou v současné době také prezentována jako jeden z hlavních důvodů, proč by Británie měla zůstat součástí Evropské unie](3315021).
Británie se členství v EU samozřejmě ještě nevzdala, pokud si však přeje mít na jednání o TTIP vliv, bude muset ještě nějakou chvíli zůstat ve hře, bez ohledu na plánované referendum. Američtí představitelé prohlásili, že chtějí využít situace po posledním summitu zemí G8 a bilaterální dohodu uzavřít takříkajíc „na jednu benzínovou nádrž“, i optimisté však mluví o nejméně osmnáctiměsíčním jednání. Jiní tvrdí, že tři roky přestavují mnohem realističtější odhad.
Již dnes se nad jednáními o TTIP stahují politická mračna. Nedůvěra mezi členy EU a USA zesílila poté, co vyšlo najevo, že Spojené státy spolu s Velkou Británii své spojence během dřívějších jednání špehovaly.
Kosmetika i kvalifikace právníků
Jednání byla zahájena podle plánu, atmosféra je ale napjatá. Ve Washingtonu se má setkat 120 představitelů obchodních týmů z USA a EU, kteří se poté rozdělí do přibližně 10 skupin. Všichni z nich jsou ve svém oboru odborníky a budou jednat o všemožných tématech počínaje přísadami, které musí být uvedeny na balení krémů proti vráskám, až po otázku, zda by právník s londýnským diplomem měl být schopen pracovat se stejnou kvalifikací i v New Yorku.
Měli by začít tím, že všechny tarify nejdříve zruší a znovu se zavedou jen některé? Nebo by měli dovozní cla posuzovat pro každé odvětví zvlášť? Budou také muset rozhodnout, které byrokratické překážky lze odstranit snadno a o kterých bude nutné vést dlouhá a pravděpodobně složitá jednání.
Jedním ze snadněji uchopitelných témat na programu jsou dovozní cla. Tarify mezi USA a EU jsou v celosvětovém měřítku poměrně nízké – v průměru jde o 5,2 % na zboží dovážené do EU a 3,5 % v opačném směru – avšak už jen objem obchodu mezi oběma hospodářskými bloky znamená, že jakékoliv snížení by představovalo nemalé úspory.
„Mnohé britské firmy už s USA, které představují náš největší exportní trh, obchodují, liberalizace tarifů by jim ale ušetřila až miliardu liber [30 miliard korun] ročně,“ říká Danny Lopez, britský generální konzul v New Yorku, jehož hlavním úkolem je pomáhat britským firmám expandovat na americký trh a naopak.
Byrokratický spletenec
Američané jsou například zvlášť přísní v případě dovozu textilu, oblečení a obuvi dovážených z EU, na něž uplatňují clo ve výši 40 %, 32 % a 56 %. Překvapí také vysoká cla na některá zvláštní tržní odvětví, například keramické nádobí pro hotely a restaurace – dovozci musí platit kolem 28 % z ceny jen za to, že takové zboží smí do Ameriky přivézt.
EU naopak uvaluje 350% clo na tabák. Pomáhá tím hradit náklady vzniklé škodlivým dopadem kouření na zdraví uživatelů, a zároveň zaručuje, že cena bude dostatečně vysoká na to, aby odradila potenciální nové kuřáky. Očekává se, že USA budou požadovat snížení podobných daní, což si ze strany evropské veřejnosti mnoho pochopení nezíská.
V mnoha ohledech bude však nejobtížnější částí jednání o TTIP byrokratický spletenec. Rozdíly v úředních systémech EU a USA stojí firmy každý rok neuvěřitelné náklady a podle odhadů kvůli nim přichází Velká Británie ročně o zakázky v hodnotě zhruba 8 miliard liber.
Změna profesní dráhy i životního stylu
Například výrobci aut musí své vozy hnát proti zdi hned dvakrát, aby tak vyhověli v podstatě totožným bezpečnostním testům. Kosmetický průmysl zase musí na zboží nalepovat dvě různé série etiket, jelikož američtí regulátoři odmítají přijmout výraz „aqua“.
Obchodní dohoda by zároveň měla právníkům, účetním a dalším profesím usnadnit pohyb mezi oběma bloky, aby už nebyli připoutáni k místu, pro které původně získali kvalifikaci. Taková změna by neměla pouze ekonomické výhody, ale milionům lidí by změnila profesní dráhu i životní styl.
Tato pravidla se zdají být přežitkem a v mnohém jsou však ztělesněním komplikací, na které jednání o TTIP pravděpodobně narazí. Staromódní zákony totiž v minulosti dokázaly přežít i navzdory tlaku mocných průmyslových lobby a dál vzdorovat jakékoliv změně, která by mohla přinést ostřejší mezinárodní konkurenci.
Pohled z Polska
Zrození obra
Vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a USA by mohlo na dlouhé roky změnit politickou a hospodářskou mapu světa, píše Marek Magierowski v listu Do Rzeczy. Přineslo by totiž nejen „odstranění celních překážek, ale i zavedení společných regulačních předpisů v celé řadě hospodářských odvětví“, tvrdí polský komentátor.
Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je bezpochyby nejambicióznějším projektem svého druhu od vytvoření Světové obchodní organizace v roce 1995.
Londýnský think-tank Centre for Economic Policy Research zveřejnil prognózu, podle které by TTIP znamenalo obrovský zisk pro obě strany: 119 miliard dolarů (2,4 bilionu korun) navíc pro EU a 95 miliard dolarů pro USA. Vývoz z Evropy do Spojených států by se zvýšil o 28 procent. Projekt má zároveň „obrovský politický význam“ a mohl by posílit slábnoucí pozici Evropy a USA na mezinárodní politické scéně.
