Vyberte si jazyk
Nedávno jsem psal o tom, že je rumunština ve své vlastní zemi ohrožena. Není to způsobeno tím, že by ubývalo řečníků. Ačkoliv je pravdou, že se rodí méně dětí a Rumuni masově migrují do jiných zemí. Na vině je současná politika vzdělávání.
Doktorandi dnes většinou odevzdávají své dizertační práce v angličtině, neboť pouze práce publikované v zahraničních časopisech a psané anglicky jsou hodnoceny kladně. Tato skutečnost značně přispívá k rostoucímu nezájmu o rumunské vědecké publikace. Rumunská inteligence tak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu znehodnocuje rumunštinu.
Rumunsko si to už zažilo v minulosti. Šlechtici z konce devatenáctého století opovrhovali vším, co bylo rumunské, a napodobovali mocenská centra své doby: Paříž, Moskvu, Istanbul. Inspirací k [postavě] „Coany Chiriţové“ z děl rumunského dramatika Vasila Alecsandriho byly francouzské manýry. Kopírování západních vzorů zesměšňovaly i hry Iona Lucy Caragialeho. A na začátku 20. století se historik Nicolae Iorga postavil v Budapešti do čela velké demonstrace na protest proti divadelním představením, která se hrála jen francouzsky.
Angličtina není zárukou kvality
Dnes se k tomuto tématu vracím, protože na „anglicizaci“ se v současnoti ukazuje prstem i v dalších evropských zemích, nejen v Rumunsku. Tyto země přesto nejsou považované za zpátečnické nebo protizápadní.
V nejnovější zprávě Evropského monitorovacího střediska mnohojazyčnosti (OEP) se uvádí, že celá Evropa v současnosti vede boj na obranu mnohojazyčnosti a proti zákeřné nadvládě dominantních jazyků.
Polytechnický institut v Miláně na jaře rozhodl, že všechny diplomové a disertační práce musejí být odevzdány v angličtině. Důvodem je internacionalizace vzdělávání a také snaha o větší konkurenceschopnost italských univerzit. Lombardský správní soud ale rozhodl jinak: používání angličtiny nemá žádný vliv na kvalitu textu nebo mezinárodní hodnocení výuky. Stejný soud uvedl, že polytechnický institut porušil svobodu vyučujících tím, že je nutil, aby výuku vedli v angličtině.
Francouzi omezují anglické přednášky
Ve stejném dopise OEP konstatuje, že co se týče anglicizace vysokoškolského vzdělání, Německo – které v tomto směru postupuje mnohem rychleji než Francie nebo Itálie, ale zůstává pozadu za skandinávskými zeměmi a Nizozemskem – nabízí téměř 10 procent magisterských a doktorandských programů v angličtině. Toto číslo vede k zamyšlení nad důsledky této politiky. Německý výzkum se díky angličtině zviditelňuje na mezinárodní scéně, ale úspěch by mu stejně tak dobře mohla zajistit i němčina.
Podobné programy rozvíjí i Francie, aby přilákala více zahraničních studentů, především ty z Číny. Dnes ale vidí, že mnoho z nich mluví francouzsky nebo se chce francouzštinu naučit. Francouzský parlament i Senát navíc rozhodly, že omezí počet přednášek vedených v angličtině a že se závěrečné práce budou psát ve francouzštině.
Dominantní postavení angličtiny konstatoval i British Council v rámci programu Language Rich Europe. V závěru zprávy o jazykové situaci v Evropě se přiklání k mnohojazyčnosti.
Tento vlastenecký boj, který má daleko k národnímu fetišismu, přináší něco velmi pozitivního naší kultuře i civilizaci. A Evropě vůbec.
