„Jednací stůl? Poslední jeřáb napravo.“

Nezabývajeme se jen osadníky

Evropa považuje izraelské osady na Západním břehu Jordánu za hlavní překážku mírových jednání mezi Izraelem a Palestinou, která budou znovu zahájena 14. srpna. Mýlí se ale, soudí nizozemský historik, podle nějž by Evropané neměli vidět konflikt tak zjednodušeně.

Zveřejněno dne 13 srpna 2013 v 15:43
„Jednací stůl? Poslední jeřáb napravo.“

Rád bych si vyslechl i jiný názor na židovské osadníky [které Evropa tolik kritizuje]. Je pravda, že jsou silně nábožensky založení a cítí se svázáni se svatou zemí Judska a Samaří. Navíc jsou militantní, což nikdy nebývá kategorie příjemných lidí, a velké rodiny mají z ideologických důvodů.

Když ale vezmeme v úvahu lidská kritéria, dosahují výkonů, zejména v hospodářské sféře, aniž by ve své zemi vzbuzovali velké sympatie. [Osadníci kvůli svému náboženskému zanícení a s ním spojeným privilegiím mnoha Izraelcům vadí.]] Mnoho „obyčejných“ židovských imigrantů také žije v osadách, protože je tam levnější bydlení.

Osadníci se snadno stávají obětními beránky

Evropa na izraelské osady často pohlíží jako na hlavní překážku nastolení míru na Blízkém východě. Osadníci se svým výstředním chováním se snadno stávají obětními beránky. Přitom před rokem 1967, kdy na územích okupovaných Izraelem židovští osadníci ještě nebyli, ve Svaté zemi mír stejně nevládl.

Na arabské půdě navíc neexistoval Palestinský stát. Vzhledem k degeneraci arabského jara a občanské válce v Sýrii nelze tvrdit, že politika zakládání izraelských osad je největším problémem Blízkého východu. Na druhou stranu je zřejmé, že čím déle bude Izrael Západní břeh Jordánu okupovat, tím větší problém budou mít Palestinci s prosazením vlastního státu.

Newsletter v češtině

To vytváří v oblasti novou situaci. Palestinci si za to mohou sami, protože v minulosti odmítli návrhy na rozdělení, které podle nich zacházely příliš daleko, a neustále požadovali maximum. Jinými slovy návrat několika milionů „uprchlíků“ (původně zhruba 600 000 Palestinců, kteří uprchli z území poté, co jej OSN přidělila Izraeli) a Východní Jeruzalém za hlavní město budoucího Palestinského státu. Tyto požadavky neodrážejí ani historickou skutečnost, ani politický poměr sil.

Nové války po roce 1967

Proč by se měl Izrael spokojovat s návratem k hranicím z roku 1967, když už ani v té době nezajišťovaly mír? V roce 2005 se Izrael v čele s Arielem Šaronem jednostranně rozhodl vyklidit pásmo Gazy včetně osad. Židovský stát si vysloužil raketovou palbu ze strany Hamásu (který rozděluje i palestinský tábor). Tato fakta nelze z jednacího stolu jen tak smést. Ale Evropa je posedlá znepokojivým náboženským zanícením židovských osadníků.

Židovská a křesťanská zpodobnění Izraele podle Bible [jmenovitě ta, která existují v Nizozemsku] vedou každopádně ke komplikacím, zejména ve vztahu k muslimům. Nám, evropským sekularistům, by nevadilo tento fakt ignorovat, znamenalo by to však opomíjet důležitou „realitu“ Svaté země. K dosažení mírové dohody na Blízkém východě je potřeba vzít v úvahu všechny zainteresované strany. Zajímavé je, že mnoho evropských pozorovatelů považuje za normální, že je svaté město Mekka přístupné pouze muslimům, zatímco v případě Jeruzaléma se chystá mezinárodní plán na jeho rozdělení.

To očividně může přinést pouze další problémy a pro město by byla lepší izraelská správa. Jak všichni cítí (aniž by to řekli), židovské osady jsou vnímány jako hlavní překážka míru. Předpokládá se, že smíření s muslimským světem nastane, hned jak osady zmizí.

Palestinci budou najednou schopni ujmout se odpovědně samosprávy, bez Hamásu a sebevražedných komand. Židé (a křesťané) nebudou mít na Západním břehu Jordánu už co dělat (dnešní Evropané ho považují za muslimské území), i když se tam nacházejí jejich svatá místa.

Zavíráme oči

Přitom stále spoléháme na to, že se Izrael vrátí k hranicím z roku 1967. Jako kdyby Blízký východ od té doby nezasahovaly stále nové války. Měl Izrael zabránit ekonomickému rozvoji tehdy okupovaných území? Čekal by Palestince, jejichž populace prudce vzrostla – což zdaleka neznamená genocidu – lepší osud? [[Je budování osad odsouzeníhodnější než raketová plaba?]]

Od roku 1967 se hluboce proměnil celý svět. V islámském světě jsou židé a křesťané systematicky pronásledováni. Tento jev začal už s úpadkem Osmanské říše a projevoval se po celé dvacáté století. Ale my, moderní nevěřící, raději zavíráme před takovými jevy oči. Ve jménu míru a pro naši klidnou mysl.

Anebo proto, že nevíme, oč běží, a nechceme uznat složitost Blízkého východu. Je ale načase nechat v Evropě zaznít i jiný hlas. A věnovat větší pozornost otázkám bezpečnosti, jimž je vystaven Izrael, a šancím na přežití křesťanů na Blízkém východě. Protože dříve tam nežili pouze muslimové.

Pohled z Bruselu

Osady ohrožují mírové rozhovory

V předvečer obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou, která mají začít 14. srpna v Jeruzalémě, vyzvala Evropská unie obě strany, aby se „vyvarovaly jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést k neúspěchu vyjednávání“, cituje slova mluvčího šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové Michael Manna deník Le Monde. Ty jsou především reakcí na „oznámení izraelské vlády o zahájení tendru na výstavbu téměř 1200 nových bytů ve východním Jeruzalémě a v izraelských osadách na Západním břehu Jordánu“, vysvětluje list Le Figaro. Mann upozornil, že z pohledu mezinárodního práva jsou osady na západním břehu Jordánu „ilegální“ a mohly by „jakékoliv dvoustátní řešení znemožnit“.

Podle listu Le Figaro přijde brzy okamžik „vyložit na stůl mírovou kartu“. Ve svém redakčním komentáři francouzský deník zdůrazňuje

nebezpečí sílící izolace [Izraele], o které svědčí evropské sankce na výrobky pocházející z osad na Západním břehu Jordánu.

Evropská komise se navíc 17. července rozhodla vyloučit okupovaná území z „dohod o spolupráci“ mezi Evropskou unií a Izraelem. To znamená, že izraelské osady na západním břehu Jordánu se nebudou moct v budoucnu účastnit nových projektů hospodářské spolupráce, které organizuje Evropská unie nebo její členské státy.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma