Zpráva Imigrační výzva pro Evropu (5/5)

Balkán, předsíň Evropy

Vstup Chorvatska do Evropské unie letos v červenci oživil trasy nelegální migrace vedoucí z Řecka přes Balkán do ostatních zemí EU. Zatímco počet nelegálních přistěhovalců v příslušných zemích vzrostl, síť uprchlických zařízení tam prakticky neexistuje.

Zveřejněno dne 19 srpna 2013 v 11:59

Jakmile padne noc, nasednou do aut a dodávek, které si pronajímají od místních lidí. Platí za ně šest set, tisíc eur, někdy dokonce i víc. Cesta je sázkou do loterie, ale v tomto období zpravidla vychází a mnozí úspěšně přejedou Slovinsko a odtud pokračují do Itálie a zbytku Evropy. Sedím v kavárně nedaleko náměstí Bana Jelačiče v Záhřebu. P. W. S., Nigerijec usazený v hlavním městě Chorvatska, polkne doušek kávy a vytáhne z kapsy starý mobil. „Vidíte? Tady mám zprávy… Na severu se prý žije lépe.“

Souvislost se vstupem Chorvatska do Evropské unie (EU) je zřejmá. Poslední čísla Evropské komise mluví jasně. Na balkánské imigrační trase opět panuje čilý ruch. Mezi lety 2011 a 2012 vzrostl početodhalených ilegálních přistěhovalců v této oblasti z 26 223 na 34 825 (33 procent). Nejfrekventovanějším přechodem byly hranice mezi Chorvatskem a Slovinskem (+95 %) a Srbskem a Chorvatskem (+118 %). Tento stav se odráží i na počtu odhalených cizinců bez povolení k pobytu v Chorvatsku, který vzrostl mezi lety 2011 a 2011 z 3 461 na 6 541 (nárůst o 89 %).

Chorvatsko azyl téměř neuděluje

„Počet zatčení za nelegální vstup do Chorvatska ze Srbska byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší ze zemí Schengenského prostoru a EU, dokonce vyšší než v Řecku,“ udává zpráva Western Balkans Risk Analysis 2013, kterou vypracovala agentura Frontex, která hlídá vnější hranici Evropské unie.

Na tomto místě stojí za zmínku případ Blaze Topaloviče, šéfa policie ve Vukovaru, městě ležícím nedaleko hranice se Srbskem, který byl 2. srpna zatčen v souvislosti s obchodováním s přistěhovalci.

Newsletter v češtině

Problém spočívá v tom, že přestože v oblasti legislativy došlo k jistému pokroku, metody začleňování přistěhovalců nejsou v těchto zemích příliš účinné. V Chorvatsku kupříkladu neexistují centra pro nezletilé běžence a jen jedno pro dospělé, které brzy vyčerpá svou maximální kapacitu. V podobné situaci je i centrum v Kutině, určené žadatelům o politický azyl a humanitární ochranu, status, který Chorvatsko téměř neuděluje. Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo ze 3 228 žádostí, které země obdržela mezi lety 2004 a 2012, schváleno jen padesát o politický azyl a osmdesát o humanitární pomoc.

Stejné trasy využívají i překupníci

Po tváři Nigerijce P. W. S. přelétne úsměv. Patří k hrstce těch, kterým se to podařilo. Do země přijel před rokem a půl a před pár měsíci dostal politický azyl a chorvatský pas. „Zůstanu tady, ale patřím k menšině!“ zdůrazňuje přistěhovalec, který pracuje jako tlumočník pro jednu nevládní organizaci. „Chorvatsko je považováno za jednu z tranzitních zemí,“ shoduje se s ním expertka na menšiny, novinářka Barbara Matejicová.

Situace je o to složitější, vezmeme-li v úvahu, že tyto migrační trasy se často kryjí s trasami nelegálního obchodu, které vedou regionem. EU se nyní obává jejich rozšíření.

„Tok zbraní z Balkánu do Evropy by se mohl počínaje vstupem Chorvatska do EU a posunutím hranic EU do horské oblasti, oddělující Chorvatsko od Bosny a Hercegoviny, zvýšit,“ říká evropská agentura pro kontrolu hranic Frontex.

Řecko

„Brána do Evropy“ pod tlakem

Atény jsou jakožto přístupový bod pro migranty, kteří se do západní Evropy dostávají pozemní „balkánskou cestou“, často terčem kritiky za špatné podmínky, jež vládnou ve vstupních centrech a záchytných zařízeních pro žadatele o azyl. V těch pravidelně dochází k nepokojům – naposledy 11. srpna. V centru Amygdaleza nedaleko Atén vypukla vzpoura, když se migranti dozvěděli, že doba jejich pobytu v záchytném zařízení má být prodloužena ze 12 na 18 měsíců. Jak informoval deník To Vima, zadržovaní zaútočili na ostrahu a zapálili jednu z ubytoven. Při zásahu pořádkové policie bylo 14 žadatelů o azyl zatčeno.

„Podmínky, za kterých jsou migranti v táboře zadržováni, jsou příšerné, podobnou vzpouru jsme čekali,“ svěřil se deníku starosta obce Acharnes, pod kterou záchytné zařízení spadá. V panelových ubytovnách, kde teploty v létě dosahují až 50 stupňů Celsia, je drženo 1650 osob. Napětí se zostřilo dva týdny poté, co se zde uprchlík z Afghánistánu zemřel na selhání dechu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma