Deník Heti Válasz, který 18. listopadu informaci zveřejnil, se odvolává na pět pramenů z archivu maďarského ministerstva zahraničních věcí. Podle nich měl Paul Lendvai působit jako agent komunistického režimu. (Později v internetovém vydání deník opravuje, že se jednalo spíše o pozici dobrovolného informátora.) Lendvai, který žije ve Vídni od porážky maďarského povstání v roce 1956, je nejznámějším komentátorem politického dění své rodné země. Nedávno mu byla vydaná kniha „Mein verspieltes Land (Moje ztracená země)“. Autor v ní líčí situaci v dnešním Maďarsku, zmítaném novou vlnou rasismu a antisemitismu.

Lendvaie odhalení listu Heti Válasz šokovalo. Na otázky kolegů novinářů odmítl odpovídat a prohlásil, že i jeho samotného tajná policie bývalého režimu sledovala . „Nemůžeme se divit, že se nikdo dobrovolně nepřizná, že byl donašeč. Je to přirozené,“ uvádí levicový novinář László Tamás na stránce hirszerzo. Autor internetového příspěvku však dodává: „János Martonyi [ministr zahraničních věcí] nebo Pál Schmitt [maďarský prezident] chtěli dobře žít a užívat si. Paul Lendvai také – díky tomu, že byl na západě nejvýznamnějším odborníkem na maďarskou politiku. Všichni tři zaplatili cenu, kterou od nich režim požadoval. Dnes ovšem musejí ve jménu demokracie splatit morální dluh za svůj někdejší oportunismus.“

Několik měsíců po hladkém vítězství středo-pravicové strany Fidesz v parlamentních volbách a během příprav na předsednictví Evropské unie, je aféra je jedním z mnoha problémů, kterým čelí premiér Viktor Orbán, považovaný za autoritativního politika.

Jedním z mála, kteří se Paula Lendvaie zastávají, je bývalý socialistický premiér Ferenc Gyurcsány: Na svém blogu píše: „Jsem otřesen. V aféře se mluví pouze o jedné stránce osobnosti Paula Lendvaie. Ve skutečnosti však obvinění vypovídá o stavu maďarské pravice. (...) Já osobně Lendvaie podporuji ve snaze vysvětlit, proč se kdysi rozhodl spolupracovat. (...) Je třeba přestat pátrat v minulosti.”

János Pelle, novinář a profesor historie na Rabínské škole v Budapešti, v nezávislém týdeníku HVG poznamenává: „Mnozí se obávají, že Orbán místo položení stabilních základů demokracie zavede autoritativní systém po vzoru Putina a natrvalo se usadí u moci. Podobných obvinění se mu podaří střást jen tehdy, prokáže-li své úmysly konkrétními činy. Jak je možné, že západní novináři dokážou pochopit počínání levicových vlád, ale u Orbána se hned obávají hrozby fašismu?“