Když řecká vláda Antonise Samarase konečně zakročila proti neonacistické skupině Zlatý úsvit, její rychlý a rozhodný krok byl pro všechny překvapením. K přímé konfrontaci se sice schylovalo už dlouho, ale až do vraždy antifašistického rapera Pavlose Fyssase 18. září, jejíž pachatel se ke členství ve Zlatém úsvitu přiznal, se hnutí zdálo být v podstatě nedotknutelné.

Teď to však vypadá, že státní úřady skupinu už nějakou dobu bedlivě pozorovaly a že v posledních několika měsících byli její členové zapleteni do stále většího počtu trestných činů.

Za zpožděný zákrok vůči Zlatému úsvitu však Řecko zaplatilo vysokou cenu, včetně několika vražd, na kterých se členové hnutí podíleli, ale i poškození jména země, jelikož se zdálo, že naše společnost toleruje rasismus a násilí. Když ale nakonec vláda, policie a soudy zakročily, postupovaly rychle a sebevědomě. To je známkou politické odvahy, protože nemálo hlasů v Nové demokracii, konzervativní straně premiéra Samarase, radilo nakládat s krajně pravicovou stranou opatrně, ve snaze odlákat některé její stoupence. Zákrok navíc velmi napomohl obnově důvěry ve veřejné instituce a stát.

Jde o hodně

V aféře jde opravdu o hodně. Demokracie musí ukázat, že když se brání proti těm, kdo ji podlamují, postupuje spravedlivě a dostatečně transparentně. Ze soudního procesu musí být jasné, že jde o potrestání zločinů, nikoliv názorů (ať už jsou společnosti jakkoliv cizí nebo odporné, tak jak je tomu v tomto případě).

Musí být zároveň vidět, že úřady odvídá svou práci dobře a jsou schopny obviněným prokázat vinu. Jinak bude tah proti Zlatému úsvitu vnímán jako politický pogrom a po počátečním šoku jejích stoupenců jej strana bude moct využít ve svůj prospěch. Zákon musí být prosazován v každé situaci – musí tak být činěno otevřeně a bez výjimek. Právě to společnost v současné době nejistoty potřebuje.

Není čas na dramata

Zatčení vůdců Zlatého úsvitu bude mít nepochybně velký dopad na řeckou politiku. Ačkoliv k němu došlo se zpožděním, vláda jednala odvážně a kompetentně – vzala na sebe odpovědnost a bude se muset vyrovnat s následky. Zbývá otázka, jak budou reagovat opoziční strany. Projeví stejnou odvahu a odpovědnost, anebo se budou snažit situace všemi silami využít ke krátkodobým politickým cílům? Řecká krize vynesla na světlo mnoho problémů naší společnosti. Vzestup Zlatého úsvitu je jedním z těch nejzávažnějších, navíc však také odvádí pozornost od základních problémů, kterým čelí naše hospodářství, státní správa a společnost.

Prosazování práva, znovunastolení důvěry ve státní instituce a vytváření pocitu, že u kormidla je vláda, která svou práci bere vážně, jsou do budoucnosti důležitými kroky. Jsme ale teprve na začátku. Dovést Řecko znovu k prosperitě je odpovědností každého, od jednotlivých občanů až po naše politické strany. Na nějaká další dramata už nemáme čas.