Obrovský úspěch trilogie „Milénium“ Stiega Larssona naznačuje, že když dojde na literaturu v překladu, Američané jsou alespoň ochotni číst skandinávské detektivky. Co se však týče prací z jiných oblastí a ostatních žánrů, získat zájem velkých vydavatelství a čtenářů ve Spojených státech stále představuje těžký boj.

Kulturním institucím a vydavatelům je tradiční americká averze k zahraniční literatuře známa jako „problém tří procent”. V naději zvětšit svůj maličký podíl na americkém knižním trhu – který představuje ony zhruba 3 procenta – se však zahraniční vlády a nadace, zvláště ty pocházející z okrajových částí Evropy, nyní snaží vzít věci do vlastních rukou a vrhnout se do vydavatelské bitvy v USA po hlavě.

Jediný způsob, jak přivést evropskou literaturu do Spojených států

Tato kampaň se už dávno netýká pouze rozšířených jazyků, jakými jsou francouzština a němčina. Od Rumunska, přes Katalánsko až po Island, kulturní instituce a úřady dotují vydávání knih v angličtině, zajišťují vzdělávání překladatelů, povzbuzují spisovatele aby se vydávali na turné po Spojených státech, uvolují se k používání americkým marketingových a promočních technik, kterých se dříve štítily a snaží se využít existujících pozic ve vydavatelském průmyslu.

„Vytyčili jsme si jako náš strategický cíl, jako dlouhodobý závazek, prorazit na americký trh,” říká Corina Suteuová, která vede newyorskou pobočku Národních kulturních institutů Evropské uniea je též ředitelkou [Rumunského kulturního institutu](http:// http://www.icrny.org/d4-1-Romanian_literature_in_English.html). „Pro evropské národy, ať už malé nebo velké, bude literatura vždy jedním z klíčů k poznání jejich kulturní existence a my jsme zjistili, že to je jediný způsob, jak přenést evropskou literaturu do Spojených států.”

Slovinskou literaturu vydávají v Illinois

Například [Dalkey Archive Press](http:// http://www.dalkeyarchive.com/), malé vydavatelství ve státě Illinois, které se již přes 25 let specializuje na literaturu v překladu, začalo tento rok sérií slovinských literárních děl, kterou podporují oficiální slovinské skupiny. První knihou tohoto cyklu je „Necropolis” Borise Pahora, působivý memoár z koncentračního tábora 2. světové války, který byl přirovnán k nejlepším dílům Elie Wiesela a Prima Leviho. Dalkey též brzy zahájí podobnou sérii v hebrejštině a katalánštině a rovněž začne spolupracovat se Švýcarskem.

Ve všech případech subvencuje vydání finanční agentura v hostitelské zemi, která se podílí na propagaci a marketingu knihy ve Spojených státech. Taková snaha stojí v případě jediné knihy snadno 10 tisíc dolarů i více.

Z důvodů omezených rozpočtů a ještě omezenějšího přístupu k hlavním médiím se zahraniční kulturní agentury též začaly v propagaci svých produktů obracet na Internet. Stránka s lehce ironickým názvem Three Percent (Tři procenta) byla založena vydavatelstvím Open Letter, které spadá pod Rochesterskou Univerzitu a specializuje se na literaturu v překladu. Stránka se stala velice živým fórem s množstvím diskuzí a kritik, týkajících se nejen jejího tématu ale i umění překladu jako takového. Jiná internetová stránka Words Without Borders, která byla založena v roce 2003, vydává přeložená díla v digitální formě a poskytuje též možnost překladatelům nabízet vzorky své práce možným zájemcům ze stran komerčních vydavatelství.

Do překladů se pouští i Amazon

I knihkupecké monstrum Amazon.com se vydalo do boje s AmazonCrossing, novým dceřiným vydavatelstvím specializovaným na literaturu v překladu. První v nabídce je „Král Kahelu“, román původně vydaný ve francouzštině, od guinejského autora Tirna Monénemba, který vyšel v listopadu. Zatím bylo ohlášeno dalších pět titulů, z toho čtyři z oblasti beletrie.

Zatímco někteří tuto zvýšenou snahu Amazonu podporovat literaturu v překladu vítají, jiní se na ni dívají s podezřením. V říjnové panice napadl Dennis Loy Johnson z nakladatelství Melville House „predátorské a násilnické praktiky“ Amazonu, když prohlásil, že „je nám jasné, že zájmy Amazonu a zájmy zdravé knižní kultury, elektronické či jiné, jsou vzájemně v rozporu.“

Vládní kulturní instituce, jakými je například Institut Ramon Llull, který se věnuje propagaci katalánského jazyka a kultury, sponzorují výlety amerických překladatelů do svých zemí, aby se zde mohli lépe obeznámit s místní kulturou a lidmi.

„Těmto lidem je jasné, že pro tuto práci existuje minimální podpora a ta že musí proto přijít zvenčí vydavatelského průmyslu,” říká Esther Allenová, bývalá ředitelka Fondu pro překlad mezinárodního PEN klubu. „Na straně velkých komerčních vydavatelství stale existuje pevná víra, že americký knižní spotřebitel přeložená díla číst nechce.”