Zpráva Evropské volby 2014

Hospodářské elity euro podrží

Protievropské strany by v příštím Evropském parlamentu mohly mít početnější zastoupení než kdy předtím. Dokud se však nenaučí spolupracovat, nepodaří se jim ohrozit společnou měnu, jejíž zachování je v zájmu evropských hospodářských elit.

Zveřejněno dne 22 října 2013 v 11:09

V článku zveřejněném 2. října listem De Volkskrant, vyjadřuje [eurokomisař a bývalý lídr nizozemské liberální strany VVD] Frits Bolkenstein svou nevraživost vůči společné evropské měně. „Měnová unie je neúspěch. Ukázalo se, že euro je uspávací prostředek, který zemím s rozpočtovým schodkem dovoluje sladce snít o dolce far niente, místo toho, aby se staraly o svou konkurenceschopnost. Transferová unie by se mohla stát trvalým řešením. Měnová unie měla prohloubit přátelství mezi národy. Místo toho je Angela Merkelová v zadlužených zemích přirovnávána k Hitlerovi. Nizozemsko se chytilo do léčky a už neví, jak z ní ven.“

Bolkenstein se domnívá, že kolaps eura je nevyhnutelný i nezbytný. Taková vyhlídka však není ani lákavá, ani pravděpodobná. Soudím tak nejen proto, že záchranná opatření, která posilují pravomoc evropských institucí, jsou nyní přijímána čím dál rychleji – například prověřování národních rozpočtů členských zemí nebo posílení a zlepšení fungování Evropského účetního dvora, a samozřejmě i vytvoření stálého Evropského fondu finanční stability. Podobné iniciativy byly ještě před pěti lety zcela nepředstavitelné.

Firmy podporují Evropu

Věřím, že Evropská unie se bude dál ubírat cestou politického sjednocení, tak jak to Helmut Kohl předvídal už v roce 1991. Mimo jiné i proto, že se zrodila evropská ekonomická elita. Na základě našeho výzkumu celoevropských sítí průmyslových lídrů, jsme spolu s politoložkou Eelke Heemskerkovou došli k závěru, že obchodní sféra se už dávno rozhodla ve prospěch sjednocené Evropy. Tento proces pozorujeme už od konce 70. let.

Už tehdy se totiž začaly tvořit nové vazby mezi evropskými podniky a od začátku nového století tento trend dále sílí. Konstatovali jsme, že kromě nově vytvořených poradních orgánů a kulatých stolů se v období 2005 až 2010 mezi velkými evropskými podniky (zastoupenými v indexu evropských blue chips Eurofirst) zněkolikanásobil také počet jmenování jednotlivých osob do dvou mezinárodních funkcí zároveň (tedy jmenování do dozorčích rad firem ve dvou různých evropských zemích). Počet těchto dvojitých jmenování se zvýšil z téměř 300 na téměř 400.

Newsletter v češtině

Naopak vztahy amerických firem se zahraničními podniky se rozvolňují. [[Evropa je jedinou ekonomickou zónou, kde se ekonomická elita stále více propojuje.]] Přinejmenším 42 % velkých mezinárodních společností vidí v Evropě příležitosti k růstu a možnost akvizicí. Pro téměř třetinu z nich bude západní Evropa v příštích dvou letech výhodným místem pro fúze a akvizice. Na evropském kontinentu je nejoblíbenější destinací Německo (62 %), za ním následuje Francie (22 %) a Nizozemsko (21 %).

Rozdělení populisté

I přesto má však Frits Bolkenstein svým způsobem pravdu. Díky levným půjčkám v rámci eurozóny si jihoevropské země žily po mnoho let vysoko nad poměry. Dostalo se jim však silného napomenutí - nejprve ze strany Německa a Nizozemska a poté i váhající Francie. Reformy a úsporná opatření, která jsou v současné době v Řecku, Itálii a Španělsku uplatňovány, jsou skutečně velmi přísné.

A vypadá to, že Španělsko je na cestě k hospodářskému oživení. „Španělská ekonomika se opatrně vynořuje z krize,“ psal 10. října list De Volkskrant. Španělské banky jsou nyní pod evropským dozorem a zdá se, že i španělský veřejný sektor prochází fází restrukturalizace. Navíc pokud se z krize dostane Španělsko, je velká šance, že se to podaří i Itálii. V této situaci je politický ústup Berlusconiho opravdu dobrým znamením.

Můžeme zařadit zpětný chod a rozhodnout se, že euru je konec, jak to předpovídá krajní pravice i levice v řadě evropských zemí. V mnohých z nich čeká politické elity ještě řada těžkých zkoušek, jelikož protievropské nálady jsou zde velmi silné a ve všech z nich se jistě projeví trvalým volebním úspěchem protievropských stran. Dokud ale bude v Evropě existovat silně propojená ekonomická elita, zůstanou hluboce rozdělení populisté bezmocní. Je možné, že Řecko bude nuceno měnovou unii opustit. Pokud však zůstane jen u něj, nehrozí euro žádné nebezpečí.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma