Distribuce startovací eurosady na poště v Marupe nedaleko Rigy, 10. prosince 2013.

Příchod eura provází nostalgie

Lotyši začnou 1. ledna 2014 používat společnou evropskou měnu. Ačkoliv si nové mince mohou zakoupit už od 10. prosince, příchod eura provází nejen vzrušení, ale i obavy.

Zveřejněno dne 11 prosince 2013 v 14:15
Distribuce startovací eurosady na poště v Marupe nedaleko Rigy, 10. prosince 2013.

Muži v černém a s vysílačkami obkličují banku v jedné z hlavních ulic Rigy Brīvības iela. Národní hrdina Lāčplēsis, přezdívaný „medvědobijec“, pozoruje dění se stoickým klidem z basreliéfu sochy svobody, nad kterým je vyryt válečný pokřik Lotyšů: „Za vlast a za svobodu!“ (Tevzemei un Brivibai). Avšak tomu, že nová éra, která započne s příchodem eura 1. ledna příštího roku, jim přinese více obojího, věří jen asi 20 % Lotyšů. Spíše naopak.

Muži v černém přinášejí do banky balíčky nových euromincí. Od ranních hodin 10. prosince si mohou Lotyši u jednoho z 302 autorizovaných prodejců zakoupit jednu z 800 000 sad v hodnotě 10 lat [asi 14,23 euro]. Lidé obracejí v rukou nové peníze, na kterých je vyražena hezká žena v národním kroji. Měli by mít radost, anebo být spíše smutní? To zatím není jasné. Každý občan si může zakoupit až pět sad.

„Řádný přechod k euru“

Když někteří z nich na konci listopadu stáli fronty na posledních 500000 jednolatových mincí, nálada byla spíše melancholická. Na jedné straně mince byla vyražena hodnota 1 lat, na druhé oficiální směnný kurz 1,42 eura. „Tenhle obrázek Lotyšska teď už můžeme jen vyhodit do popelnice,“ lituje se slzami v očích prodavačka suvenýrů Marta.

Zinaida a Aida z butiku Salacgriva naopak vypadají spokojeně, když jim estonští novináři ukazují, jak eura vypadají. Ačkoliv u všeho zboží v obchodě jsou ceny již uvedeny eurech, obě prodavačky jsou z nadcházejících změn poněkud zmatené. Jak budou od 1. ledna počítat v latech i eurech zároveň? Jak se jim všechny ty peníze vejdou do pokladny?

Newsletter v češtině

Nejvíc se však Zinaida s Aidou bojí zvýšení cen, které je podle nich navzdory slibům o „řádném přechodu na euro“, jak stojí psáno před dveřmi několika tisíc obchodů a firem v zemi, nevyhnutelné.

Klasickým příkladem je cena kávy, která se dnes v novinových stáncích prodává za 1 lat. Člověk nepotřebuje být kdovíjak chytrý, aby si spočítal, že cena šálku bude kvůli pohodlí zákazníků brzy zaokrouhlena na 1,50 eura. Úřad pro ochranu lotyšských spotřebitelů už našel během 7599 kontrol v převodu cen z latu na euro 3000 pochybení.

„Ať už je to tady!“

Navdory atmosféře celkového zmatku a nedorozumění se však nezdá, že by nízké procento Lotyšů, kteří euro podporují, Arinau Andreičikovou, vedoucí kanceláře ministerstva financí, která má přechod na euro na starosti, nějak zvlášť vzrušovalo. Ministerstvo má totiž k dispozici výsledky průzkumu, podle nichž společnou měnu podporuje polovina lotyšské populace a tento počet neustále roste.

Podle Andreičikové je to především díky Estonsku, které začalo euro používat už v roce 2011. Jako důkaz společné lásky Estonska a Lotyška k jednotné měně se 2. ledna 2014 mají oba premiéři sejít v městečku Rūjiena (3 000 obyvatel), aby zde společně symbolicky vybrali z bankomatu nové peníze.

Kamarádky Niina a Ella se každý druhý den scházejí v krámku, kde prodávají místní specialitu chebureki. Jedna je zákaznice, druhá prodavačka. Obě se na euro těší. „Ať už je to tady!“ říkají společně. „Ale až ho budeme mít, ať máme i stejné platy a ceny jako v normálních zemích, jako třeba v Německu!“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma