Už ve čtvrtek před dvěma týdny bylo nabíledni, že přátelství mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem skončilo. Sešli se tehdy spolu s dalšími lídry Evropské unie a východoevropských zemí během slavnostní večeře v bývalém velkoknížecím paláci v předvánočně vyzdobeném Vilniusu. Ještě před prvních chodem se ukrajinský prezident široce rozhovořil na téma složitých vztahů, které jeho země chová k Evropě i k Rusku. Merkelová ho ale vzápětí přerušila a chladně prohlásila, že se nemusí obtěžovat. „Stejně nepodepíšete,“ řekla mu bez obalu. Arménský prezident, který seděl vedle ní, jen překvapeně zíral.

Po ukrajinském debaklu Merkelová opakovaně řekla, že „dveře zůstávají Ukrajině otevřené“ a Evropané jsou i nadále ochotni vyjednávat. Ještě než však začne další kolo, kancléřka hodlá přivést do hry nového hráče: Vitalije Klička. Urostlý boxer, bývalý šampion v těžké váze Vitalij Kličko, má být vyšlechtěn v proevropského protivníka proruského prezidenta Janukoviče, v naději, že poté podepíše asociační dohodu s EU, na niž si Evropa stále ještě brousí zuby.

Ačkoliv opatrné Německo by se pravděpodobně raději vyhnulo výrazům jako „změna režimu“, plán k ní nemá příliš daleko. Středově-pravicová Unie křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové a Evropská lidová strana (EPP), která je uskupením evropských konzervativních stran v Evropském parlamentu, si Klička vybraly jako svého de facto zástupce na Ukrajině. Jeho úkolem bude sjednotit a vést ukrajinskou opozici – v ulicích, v parlamentu a nakonec i v prezidentských volbách v roce 2015. „Kličko je náš člověk,“ říkají vysoce postavení politici z EPP. „Má jasně proevropskou agendu.“ Merkelová má navíc nevyrovnané účty s prezidentem Putinem.

Pro rady do Berlína

Velká část z tohoto úsilí probíhá v zákulisí. Kličkova strana, Ukrajinská demokratická aliance za reformy (UDAR), která byla vytvořena v roce 2010, se nedávno stala pozorovatelem EPP. Kanceláře EPP v Bruselu a Budapešti školí její zaměstnance pro práci v parlamentu a pomáhají straně budovat celonárodní síť. Důležitou roli hraje i Nadace Konrada Adenauera, která s CDU úzce spolupracuje – Kličko o tuto pomoc výslovně požádal poradce Merkelové.

Ve středu těchto snah však zůstává on sám. Několikrát se setkal s kancléřčiným náčelníkem štábu Ronaldem Pofallou, který po mnoho let udržuje vztahy se členy opozičních hnutí ve východní Evropě, především v diktaturou ovládaném Bělorusku. Ten dal Kličkovi řadu tipů a bývalý boxer a politický nováček si k němu pravidelně chodí pro rady. Například o tom, jak reagovat na fámy o jeho údajných „aférách“, které šíří ukrajinská vláda ve snaze zmařit Kličkovy naděje stát se skutečným politickým lídrem v zemi.

I v případě prezidentských voleb v roce 2015 se Kličko bude moci na pomoc Pofally a německé vlády spolehnout. Zatím mu kandidovat znemožňuje zákon, který ukrajinský parlament odsouhlasil přímo kvůli němu a podle něhož nelze občany se stálým pobytem v zahraničí považovat za ukrajinské rezidenty. Kličko tak nemůže doložit, že na Ukrajině posledních deset let žil, což si ústava klade jako podmínku k účasti v prezidentských volbách. Může se však spolehnout, že kancléřka bude na prezidenta Janukovyče tlačit, aby zajistil, že zákon Kličkovu účast ve volbách nezablokuje.

Souboj s Putinem

Předtím však bude nutné udělat z bývalého boxera seriózního politika, jak doma na Ukrajině, tak v zahraničí, a právě k tomu směřují současné snahy. Kličko se před shruba dvěma týdny zúčastnil přípravné schůze konzervativních evropských lídrů ve Vilniusu, kde ztrávil dlouhé hodiny v rozhovorech s klíčovými poslanci Evropského parlamentu. S Merkelovou osobně se však nesetkal.

Ta se však v polovině prosince bude účastnit přípravných jednání před dalším summitem EU a Kličko má být znovu mezi pozvanými. Tentokrát jsou na programu oficiální fotografie s evropskými lídry i osobní schůzka s kancléřkou. Kličkovi by to podstatně zvedlo politické renomé a pro Merkelovou by šlo o důležitý závazek.

Bude ale Kličko schopen sjednotit dlouhodobě rozdělené opoziční síly, které se skládají především z jeho vlastní strany UDAR, strany Otčiny uvězněné bývalé premiérky Julie Tymošenkové a z pravicové nacionalistické Strany svobody? Kličkovi stoupenci v EPP doufají, že v prezidentských volbách v roce 2015 bude opozice schopná vyslat do boje proti Janukovyčovi společného kandidáta – a vyhrát. Merkelové by se tak podařilo dosáhnout svého prvního cíle, tedy dostat do čela Ukrajiny proevropského lídra, a moci tak zahájit druhé kolo zápasu. Tím je celkově změnit vztahy mezi EU a východní Evropou – a utkat se tak přímo s Vladimírem Putinem.