Je pravdou, že naše země s politikou v oblasti přistěhovalectví, kterou jsme prováděli za posledních 20 let, spokojena být nemůže. Přitom se jedná o otázku, která se nás bytostně týká a která nám přerůstá přes hlavu. Evropa se nachází uprostřed významné imigrační vlny. Zjevně je to kvůli hospodářským, sociálním a politickým důvodům. Abychom se s touto problematikou mohli vypořádat efektivním způsobem, je zapotřebí prozkoumat hlubší důvody tohoto fenoménu, které je třeba hledat v zemích, ze kterých uprchlíci odcházejí. A na základě toho vypracovat vhodná politická opatření. Tato práce převyšuje možnosti jedné země. Týká se Evropy i Organizace spojených národů.
Zeď vyvolává rozpaky
Řecko nemůže být využito jako „zeď“ a jako jediné místo internace [uprchlíků] pro celou Evropu jen kvůli tomu, že je jednou z hlavních vstupních bran pro přistěhovalce. V oblasti migrace je tedy zapotřebí opravdové evropské politiky, ale ta bohužel ještě neexistuje. Prioritou je revize nařízení Dublin II. Právě na základě tohoto textu jsou běženci „blokováni“ v zemi, ve které do Evropské unie vstoupili. Kvůli tomu se z „tranzitní“ země stáváme pro tisíce běženců „konečnou destinací“.
Zároveň je nutné, abychom se s pomocí Evropy rozhodli tento problém řešit. Potřebujeme tedy politiku odrazování a zároveň i politiku humanitární! Pravdou je, že stavba „zdi“ v Evrosu vyvolává velký údiv. Žádná „bariéra“ v dějinách totiž nebyla schopná odolat migračním tokům. Zeď šokuje, protože symbolizuje syndromy fobie a uzavírání se do sebe ve světě, kde převládá otevřenost. Jinak existují vážné pochyby o účinnosti tohoto opatření, které se nesnaží uchopit problém u kořene.
Potřeba společné imigrační politiky
Pokud odrazující efekt plotu na hranicích bude mít vliv na vytvoření skutečné migrační politiky, která povede k revizi stávajících podmínek udělování azylu a bude znamenat vytváření přijímacích center pro uprchlíky, mohlo by to být nakonec pozitivní. Ale to se teprve ukáže. Doufejme, že se nejedná o „mediální tah“ namířený na domácí voliče, který v důsledku nepovede k tomu, že převaděči budou vyžadovat po běžencích více peněz.
Nejnaléhavější je potřeba společné politiky v oblasti imigrace, která by z Řecka přestala činit jediný stát, jenž se musí o běžence postarat, a která by se snažila řešit problém u kořene. Proto je zapotřebí opravdové, důkladné a vytrvalé práce.