Sběr statistických dat, který proběhne letos v balkánských zemích, bude mít ostrý politický kontext. Aktualizace demografických, hospodářských a společenských údajů může opět narušit křehké vztahy mezi zeměmi, vynést na světlo staré křivdy a připomenout lidem někdejší nesplněné politické sliby.

Sčítání lidu nám samozřejmě poskytne věrohodný obraz o stavu naší společnosti. Přinese však důkaz toho, že došlo k etnickým čistkám? Nepochybně. Že se v regionu změnilo náboženské složení obyvatelstva? Zaručeně. Pomůže nám upravit volební seznamy tak, aby odpovídaly demografické realitě? Snad také ano.

Srbsko

Dotazování obyvatelstva, které se v Srbsku původně mělo konat v dubnu, bylo odloženo na říjen. Vzhledem k tomu, že srbský stát je ve finanční nouzi, musela Evropská unie Bělehradu přispět ze svých zdrojů. Srbsko si však dává načas, než vyplní požadované kolonky formuláře z Bruselu, který žádá přesná data týkající se stavu společnosti kandidátských zemí. (Ke sčítání lidu musejí přistoupit všechny členské země EU.) Kvůli prodlevám Srbsko riskuje, že mu Evropská unie zamítne pomoc určenou kandidátským zemím.

Pochybuji, že si srbská vláda ve výsledcích průzkumu bude libovat. Demografické údaje jen připomenou bolestivou pravdu, kterou se snažíme raději nevidět. Například, že Srbsko dnes čelí „bílému moru“, prudkému poklesu porodnosti, v jehož důsledku ročně klesá počet obyvatel o třicet až čtyřicet tisíc. Přicházíme o jedno celé město v průběhu několika měsíců. Sčítání také ukáže, jak silný je odliv mozků ze země. Přinutí nás zamyslet se nad tím, proč jsme po Irsku a Maďarsku třetí evropskou zemí, jejíž diaspora je téměř stejně početná jako naše vlastní obyvatelstvo. Nebo také proč jsme čtvrtou nejpesimističtější zemí na světě.

Kolik lidí odpoví kladně na dotazy týkající se znalosti práce s počítačem? S jakými počítači? Efektivita vzdělávacího systému se v jednadvacátém století v Srbsku projevuje tím, že třetina obyvatelstva je negramotná, případně technicky nezdatná. Jak cynicky pak bude působit dotaz na vlastnictví bytů a domů u 700 tisíc lidí žijících pod prahem chudoby! Asi si dokážeme představit, jak velkou zášť pociťují chudí vůči zkorumpovaným politikům, podnikatelským zbohatlíkům a jejich kumpánům. Je důležité, aby se sčítání lidu zúčastnily rodiny zemědělců, kteří vlastní alespoň půl hektaru obdělávatelné půdy. Alespoň bychom se konečně dozvěděli, zda je Srbsko „schopno uživit šestkrát více obyvatel, než jich má v současnosti“, případně zda bude schopné rozšířit seznam dovážených zemědělských výrobků. Možná se se sčítáním dočkáme několika nemilých překvapení.

Kosovo

V Kosovu sčítání proběhne v dubnu a pravděpodobně nepřinese žádné novinky. Jde o první skutečný census obyvatelstva za posledních třicet let, vůbec první od bombardování Kosova jednotkami NATO v roce 1999. Na rozdíl od Bosny-Hercegoviny trvá mezinárodní společenství na tom, aby sčítání proběhlo na celém území, včetně severní oblasti, kde srbská většina bojkotuje jakékoli kroky centrální vlády v Prištině. Pro srbské historiky a akademiky, kteří jsou fascinováni dějinami Kosova, jde o jedinečnou příležitost si zavzpomínat na to, že v roce 1929 představovali Srbové 61 % populace Kosova, zatím co v roce 1981 již čítala albánská většina 77,48 % obyvatelstva. Bělehrad se právem obává, že velký počet Srbů, kteří byli z Kosova vyhnáni, se nebude na sčítání podílet, a vyzývá proto k bojkotu celé akce, podobně, jak to učinili Albánci při sčítání v roce 1991 (poslední v bývalé Jugoslávii). Srbsko se totiž obává, že potvrzením statistik dojde k „legalizaci etnických čistek kosovských Srbů“.

Je docela dobře možné, že srbské sčítání lidu nebylo odloženo zcela náhodně. Možná si nejdříve chceme počkat na to, jak dopadnou statistiky v Kosovu a jak proběhne vyjednávání mezi Bělehradem a Prištinou.

Bosna-Hercegovina

Útěchou nám může být Bosna-Hercegovina, kde se politická třída ještě stále nedohodla na tom, zda ke sčítání lidu přikročit. Tři měsíce po parlamentních volbách země stále ještě nemá vytvořenou vládu, a patová situace tak může vést k tomu, že se v Bosně jako v jediné evropské zemi sčítání lidu letos neuskuteční. Kvůli tomu nebudou nadále k dispozici přesná data týkající se struktury obyvatelstva před válkou a po válce, a už vůbec ne údaje o tisících zničených domů, továren, škol a dalších budov. Bosňané se odvolávají na pravidla Eurostatu a požadují, aby se v dotaznících neobjevovaly povinné otázky týkající se vyznání, národnosti a mluvené řeči, protože by to podle jejich názoru vedlo k „legalizaci etnických čistek“.

Černá Hora

V Černé Hoře může sčítání lidu vyvolat politické napětí proto, že bude obsahovat dotazy na národnost, etnickou příslušnost a jazyk. Opoziční strany se obávají, že kvůli silnému tlaku dojde k poklesu počtu obyvatel, kteří se prohlašují za Srby hovořící srbštinou. Zároveň se objevují výzvy, aby se Srbové žijící v Černé Hoře přihlásili k pravoslavné církvi. Kvůli sčítání lidu může dojít k destabilizaci společenské situace v zemi a k narušení vztahů mezi Bělehradem a Podgoricí.

Chorvatsko

Ani obyvatelé Chorvatska nebudou ušetřeni politizace získaných údajů, když budou v dubnu odpovídat na 45 dotazů týkajících se jejich intimního života. Například zda „žijí ve svazku osob stejného pohlaví“. Naštěstí se ve sčítání už neobjeví dotazy na „uprchlíky“ nebo „přesídlené osoby“. Přesto však bude úřady zajímat, proč se v Chorvatsku ročně rodí 41 tisíc dětí, zatím co každým rokem umírá 54 tisíc osob.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

V bývalé jugoslávské republice Makedonii proběhne sčítání lidu také v dubnu. Otázky jsou již připraveny a úřady v hlavním městě Skopje neočekávají žádné politické problémy, vzhledem k tomu, že při formulaci otázek ohledně náboženské příslušnosti a národnosti byly dodrženy všechny stanovené normy.

Albánie

V Albánii se budou tázat na národnost a etnickou příslušnost obyvatelstva s cílem ukončit rozpory na dané téma. Odborníci odhadují, že mnoho Albánců se přihlásí k řecké národnosti, aby tak měli nárok na štědré důchody, které Řecko poskytuje svým menšinám žijícím v zahraničí.

Stručně řečeno, sčítání lidu přinese jak aktuální statistické údaje, tak celou řadu praktických problémů. V čekárně na vstup do Evropské unie bude po balkánsku – rušno.