Evropa odstrašování

Zaprvé, Evropa nepochybně prochází vážnou krizí identity. Důvod její existence je nejasný. Je jím sjednocení národů s cílem předcházet válkám na kontinentu a vystupování Evropy jako celku na globální scéně (záměr jejích zakladatelů)? Nebo pouze vytváření příležitostí pro lepší rozvoj prostřednictvím hospodářské spolupráce v rámci společného trhu (dnešní přání Britů)? Je jím vytvoření evropské velmoci (přání zastánců federace) nebo jen poskytování určitých služeb členským státům, zatímco skutečná moc zůstane v rukou národních vlád (přání stoupenců omezené role Bruselu)?

Zadruhé, byla přerušena vážná diskuze o současné a budoucí podobě EU. Namísto toho probíhaly přípravy na volby pod taktovkou happeningů radikálů, podle nichž jsou hlavními problémy Evropy „kradení pracovních míst přistěhovalci“, „Bruselské mrhání penězi“, „eurokolchoz“ či práva gayů (nechci bagatelizovat problémy, které se za těmito slogany skrývají, ale existují důležitější otázky, které je třeba řešit).

Za třetí se zdá, že budoucnost EU evropské národy příliš nezajímá. Neexistuje žádný skutečný „evropský démos“, většina Evropanů chápe EU jako doplněk ke svým národním státům, nikoliv jako instituci klíčového významu pro jejich prosperitu a bezpečnost.

A přesto Evropa navzdory současné krizi stále existuje a nadále ovlivňuje naše životy a běh světa. Britský admirál ze 17. století lord Torrington vytvořil strategii „fleet in being“ („flotila ve stavu jsoucna“), kterou využíval, když bylo jeho loďstvo příliš slabé na to, aby porazilo nepřítele, přitom se však nechtěl vzdát vlády nad mořem. Strategie spočívala v tom bitvě předcházet, být však neustále připravený ji rozpoutat, jakmile k tomu nastanou příznivější podmínky. Tak může slabé loďstvo držet nepřátelské síly na uzdě pouze prostřednictvím své existence.

Kdo ví, možná máme v současnosti co dočinění právě s Evropou ve stavu jsoucna. EU nemá společnou energetickou strategii, avšak samotné riziko jejího vytvoření má za následek, že Rusové přicházejí o miliardy, protože přistupují na podmínky Číny týkající se cen dodávek zemního plynu. Evropské vlády tolerují xenofobní jednání a občas vydávají riskantní prohlášení, avšak evropský zákon nedovoluje porušovat zásady společného trhu. Předsedové vlád mohou firmám zakazovat zahraniční investice, firmy však mohou stejně těžit z výhod evropské integrace.

Jednou možná přijde den, kdy se vrátíme k vážné diskuzi o roli, významu a způsobu fungování EU. I v Polsku.