Nerozpoznaní, neregistrovaní? Členové hnutí Anonymous.

Aktivisté všech zemí, dejte si pozor!

Evropský policejní úřad (EUROPOL) sbírá a uchovává záznamy o všech odsouzených, ale i podezřelých osobách v Evropské unii. To může být snadno zneužito proti členům mnoha aktivistických hnutí.

Zveřejněno dne 26 ledna 2011 v 16:35
Jacob Davis/Flickr/CC  | Nerozpoznaní, neregistrovaní? Členové hnutí Anonymous.

Bezpilotní letoun americké armády loni v říjnu odpálil střelu zaměřenou na pákistánsko-afghánskou hranici. Minimálně tři osoby byly při útoku zabiti. V regionu se nejedná o žádnou neobvyklou situaci. Mezi oběťmi byl však i jeden německý občan. To už tak obvyklé není. Dvacetiletý Bünyamin E. byl podezřelý z účasti na výcviku v teroristickém táboře. O jeho případu rozhodoval soud v Düsseldorfu. Americké vojáky, kteří letoun dálkově ovládali, ani jejich nadřízené, však nikdo nebude soudit.

Německé úřady se jen zřídka angažují v případech, kdy spojenecké jednotky ve válce proti terorismu usmrtí nebo unesou německé občany, jako tomu bylo v případě hamburského islamisty Mohammeda Zammera v roce 2001. Tytéž úřady přitom velmi ochotně předávají osobní údaje o podezřelých osobách bezpečnostním složkám jiných zemí, a to i v případě, že podezřelí nemají žádný trestní záznam.

Případ Bünyamina E. ukazuje, co se může stát v extrémních situacích, kdy zahraniční bezpečnostní služby zneužijí informace týkající se jedinců podezřelých z terorismu. Americká armáda pokládala Bünyamina za teroristu a tak jej bez řádného procesu popravila.

V budoucnosti budou zahraniční bezpečností služby moci svévolně nakládat s občany jiných zemí ještě častěji bez předchozího soudního rozhodnutí. Rada Evropské unie totiž zamýšlí ustanovit program sdílení dat, který by rozšířil stávající spolupráci členských zemí.

Newsletter v češtině

Vytvoření Europolu (Evropského policejního úřadu) s sebou přineslo otevření velkého informačního střediska v Haagu. Zde se uchovávají osobní údaje občanů EU a předávají se ostatním členským státům Europolu a třetím zemím. Počítá se dokonce s tím, že Europol bude shromažďovat data nejen o osobách odsouzených, ale také o jedincích podezřelých kteroukoli bezpečnostní složkou státu.

V dnešní době, kdy zločin získává čím dál častěji mezinárodní charakter, by se mohlo zdát, že nejde o hloupý nápad. Faktem je, že státní bezpečnostní služby si navzájem předávají informace o politických aktivistech už několik let. Nedávná odhalení v případu infiltrace britských a německých aktivistických hnutí jsou jednou z ukázek „spolupráce“ evropských zemí.

V Evropě musí všichni, kdo zastávají myšlenku občanské neposlušnosti, předpokládat, že je bude sledovat zahraniční policie, především pokud se zúčastňují manifestací v cizích zemích. Ti, kdo protestují proti jaderné energii blokováním železnic, odpůrci chovu zvířat v klecích nebo školného, se mohou ocitnout v databázi IGAST německé kriminální policie. IGAST (International agierende gewaltbereite Störer) shromažďuje celou řadu údajů o „potenciálně násilných mezinárodních aktivistech“. Jejich způsob komunikace a příslušnost k různým skupinám je předmětem zvláštní pozornosti, podtrhuje Rada EU ve své zprávě.

V kontextu strategie Europolu získává tradiční diskuse německých koaličních stran o sběru osobních údajů nový rozměr. V budoucnu bude možné, a určitě také levnější, „chránit“ společenství zemí NATO proti jakýmkoli narušitelům. Prostřednictvím elektronické komunikace je už dnes možné zjistit, odkud skupiny aktivistů přijedou, kdo stojí v čele kterého hnutí a s kým udržuje kontakty. Kriminální policie ve městě Wiesbaden už několikrát předala jiným zemím informace týkající se německých aktivistů. Německá policie zajisté také odevzdala americkým službám údaje o Bünyaminu E. V prvním případě došlo pravděpodobně „jen“ zadržení aktivistů na hranicích, ale v tom druhém šlo o mnohem víc - německý mladík přišel o život.

Policejní složky opakují stále dokola, že „kdo neudělal nic špatného, nemá se čeho bát“. V tomto kontextu to však působí poněkud absurdně. Pokud policie preventivně zakládá spisy s profily všech aktivistů a následně tyto informace využívá k tomu, aby proti nim zakročila, dochází k porušování základního principu presumpce neviny. Spolupráce policejních složek jednotlivých států může mít smysl pouze tehdy, nebude-li kriminalizovat politický aktivismus a trestat jeho aktéry bez řádného soudního procesu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma