Vyberte si jazyk
Koupit si půdu v cizině není v Evropě nic neobvyklého. Bohatí Britové si v poslední době oblíbili opuštěné statky ve francouzské Normandii, na kterých začali hospodařit. V Česku je situace zatím jiná. Cizinci si doposud mohou hospodářskou půdu buď pronajímat nebo obejít zákon a nakoupit ji přes nastrčené české „bílé koně,“ píše Adam Šůra v Respektu.
V roce 2011 má však v Česku padnout zákaz nákupu zemědělské půdy pro cizince. A vzhledem k tomu, že je u nás zemědělská půda mnohonásobně levnější než třeba v takovém Holandsku, nabízí se obavy, že českou krajinu zavalí vlna bohatých evropských hospodářů, kteří českou půdu zkoupí. „Nebezpečí nehrozí, zájem bude vyšší, ale ne masový,“ říká Petr Havel. „Cizinci sem navíc přinášejí svoje know-how a můžou tak české zemědělství oživit.“
Kromě jazykové bariéry cizinci narážejí na komplikace spojené s nejasnostmi, komu vlastně pozemky patří. Problém je v tom, že někteří majitelé pořádně nevědí, kde se jejich restituované pozemky nalézají. „Je to výsledek dědictví komunistického kolektivního hospodářství, se kterým se český stát dosud důsledně nevypořádal.“
