Evropě ujíždí vlak

V oblasti inovací Evropa pokulhává. Prestižní evropské univerzity upozorňují na to, že financování vědy a výzkumu je příliš závislé na veřejném sektoru.

Zveřejněno dne 3 února 2011 v 14:47

Evropě hrozí, že jí v oblasti vědeckého pokroku ujede vlak. EU v této doméně dělá pokroky příliš pomalu, nedaří se jí zkrátit náskok Spojených států a Japonska a mimo to je svědkem toho, jak své kdysi nesmírné opoždění rychlým tempem snižuje Čína. Cíle neúspěšného Lisabonského procesu se odložily o celé desetiletí, z roku 2010 na rok 2020. V tomto kontextu dále roste znepokojení, že rozpočtové škrty povedou ke zpomalení výzkumných aktivit, které jsou [v Evropě] doposud velice závislé na státních výdajích.

Takový je ostatně i scénář, který Evropská komise potvrzuje v rámci hodnocení inovačních aktivit evropských zemí. Údaje odrážejí nedostatečnost fiskálních opatření: Sedmadvacítka si stanovila za cíl věnovat na vědu a výzkum (VaV) 3 % svého HDP, dnes však výše výdajů dosahuje jen 2,01 %. Rektoři evropských univerzit, kterých se výzkum nejvíce týká, vyzvali v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti k navýšení veřejných výdajů. Rektoři 22 škol, mezi které patří i Oxford, Cambridge, Lovaň či Univerzita v Barceloně, po představitelích EU žádají, aby „si uvědomili, jaký význam mají pro konkurenceschopnost Evropy z dlouhodobého horizontu odpovídající výdaje na základní výzkum”.

Tříprocentní laťku nastavenou v roce 2000 na summitu v Lisabonu na konec prvního desetiletí tohoto století se pokořit nepodařilo. Mezi jednotlivými státy jsou podstatné rozdíly. Německo, Francie, Švédsko či Dánsko podle údajů Eurostatu či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) evropský průměr s přehledem překonávají.

Evropu předběhlo Japonsko

V Evropě mají veřejné výdaje na VaV větší váhu než v ostatních oblastech ekonomiky. Z toho plyne zásadní význam, který má v této doméně vládní politika. V Evropské unii plynou výdaje na VaV ze 45 % právě z veřejného sektoru. S ničím podobným se nesetkáme ve Spojených státech, kde je to jen 33 %, ani v Japonsku či Jižní Koreji, kde procento veřejných výdajů dosahuje 30 %.

Newsletter v češtině

Evropské univerzity obhajují svou roli v rámci výzkumu, zejména základního. „Svět je globální a globální jsou i výdaje,“ prohlašuje prorektor pro výzkum z Univerzity v Barceloně Jordi Alberch. „Základní výzkum vytváří poznatky, které například umožňují pochopit, jak fungují různé materiály, organismy či buňky, a to poté může vést k vytváření patentů. A právě v tom je právě úloha evropských univerzit nenahraditelná,“ zdůrazňuje Alberch.

U Evropského patentového úřadu má Japonsko podle Eurostatu větší počet registrovaných patentů než EU jakožto celek. Na milion obyvatel jich má zapsáno 161, zatímco Evropská unie jen 116. Jednotlivé státy jako Německo či Dánsko však Japonsko předstihují. „Počet registrovaných patentů na jednu zemi představuje relevantní údaj, avšak patent sám o sobě ještě neznamená využití daného poznatku,“ upozorňuje Juan Mulet, generální ředitel Nadace pro technologickou inovaci (Cotec), která sdružuje 80 španělských technologických firem.

Je potřeba více peněz ze soukromých zdrojů

Jaká je korelace mezi výdaji na výzkum, patenty a hospodářským růstem? Luis Sanz, ředitel Institutu pro politiku a veřejné statky z Rady pro vědecký výzkum uvádí: „Obecně se dá uvést, že existuje vztah mezi výdaji na VaV, zejména v soukromém sektoru, a patenty.“ Patenty jsou „způsobem, jak změřit inovační potenciál země“, dodává expert. Cílem komisařky pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnové je, aby se výdaje na vědu ve výši 3 % HDP rozdělily v poměru: 1 % z veřejných prostředků a 2 % ze soukromých zdrojů. V Evropě se zemím s dlouhou vědeckou tradicí, mezi které patří severské země, Německo a Velká Británie, daří zůstávat na špici, na mezinárodní scéně si však na poli inovací před EU drží velký náskok Spojené státy a na horizontu se začíná objevovat velký potenciál Číny.

Komise trvá na tom, že efektivní VaV a inovace jsou pro Evropu jediným řešením, jak dosáhnout růstu, který vytváří kvalitní pracovní místa nepodléhající globalizačnímu kolísání. Poté, co zkrachoval sen Lisabonské agendy o tom, že se EU stane do roku 2010 globálním lídrem na poli znalostní ekonomiky, Komise a sedmadvacítka představily nový dokument: Unie inovací, jakožto součást takzvané strategie „Evropa 2020“ zaměřené na dosažení růstu, který bude inteligentní, udržitelný a bude podporovat sociální a územní soudržnost. Tato Unie inovací se má zaměřovat na otázky, které by měly Evropany teoreticky zajímat, jako je globální oteplování, energetická účinnost a zdravý životní styl.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma