Valga a Valka se liší víc než písmenem

„V Estonsku je vždycky všechno lepší,“ říká šéfredaktorka valkského deníku Ingūna Johansoneová, když vítá hosty. Z pokřivených koutků jejího úsměvu je ale cítit ironie. „Tak se to alespoň v Lotyšsku obyčejně říká, já si ale myslím, že mezi námi velký rozdíl není.“ Když se v redakci deníku Ziemellatvija začne mluvit o vztahu obou měst, vždycky se najde někdo, kdo si vzpomene na bývalého kolegu, který odešel za prací do Estonska. „Můj syn pracuje v Estonsku,“ dodá další. „Můj známý tam hledá práci…. Jeden z mých rodičů už tam taky pracuje…“

Kolik Lotyšů je v estonské Valze přesně zaměstnáno, není možné říci. Mělo by jich být asi 200, což na tak malé město není zrovna málo. Lotyši též objevili estonské obchody, a i když si mnozí myslí, že ceny v Estonsku po přijetí eura vzrostly, stovky sem dál každý víkend proudí za nákupy.

„Každý pátý prodaný byt ve Valze kupuje někdo z Lotyšska,“ říká realitní makléř Hans Heinjärv. „Estonce, který by si kupoval byt v Lotyšsku však neznám žádného.“ Lotyši též začali využívat služeb místní nemocnice. Minulý rok se jich ve Valze léčilo 300 a 82 se jich zde narodilo (ve srovnání s 50 a 17 v předchozím roce).

Valžané příliv Lotyšů vítají

Až do teď šlo spíše o neorganizovanou a tichou infiltraci. V listopadu minulého roku však přešel mladý starosta Valgy Ivar Unt do útoku. Zahájil kampaň lákající Lotyše, aby se u městských úřadů zaregistrovali jako místní občané. Jednomu vylosovanému účastníkovi této kampaně byl pak nabídnut dárkový šek v hodnotě 319 euro. „Je to skandál!“ zareagoval na to starosta Valky Kārlis Albergs. Olej do ohně přilili i lotyšští novináři. Z Rigy přijely i televizní štáby, aby ukázaly záběry kvetoucí Valgy a jejího upadajícího lotyšského protějšku.

Ve skutečnosti Valga žádným bohatým koutem Estonska není. Podle Fondu pro pojištění v nezaměstnanosti ji v počtu nezaměstnaných předčí pouze rusky mluvící oblast Ida-Virumaa, která leží v severovýchodní části Estonska. Též místní platy patří podle statistik k nejnižším v zemi.

Valga samozřejmě není ani ghettem plným bezdomovců. Řekněme, že rozpadlých domů je zde o něco více a město působí poněkud omšelejším dojmem než je to všeobecně v Estonsku zvykem. Nejhlubší stopu zanechal ve Valze Sovětský svaz, který v tomto pohraničním městě a železničním uzlu vybudoval silný průmysl, který dnes nikdo nepotřebuje. Přesto je na tom Valga lépe, než lotyšská Valka. Zaprvé je bohatší: platy i sociální dávky jsou zde podstatně vyšší. Navíc se město do jisté míry rozvinulo díky novým budovám, nákupním centrům, několika malým podnikům, pěkné škole a velké nemocnici.

Valku od Valgy dělí celá historická epocha

Pod vrstvou sněhu není rozdíl mezi oběma městy tolik viditelný. Zato v létě lidé říkají, že přejít z estonské do lotyšské části je jako přejít z jedné historické doby do druhé. Co však občany opravdu zajímá je to, že „v estonské Valze je stále ještě možné najít práci,“ říká Marite Runková, Lotyška pracující v místní textilce. Ana Eesmaa, vedoucí výroby v továrně patřící finské společnosti, o Marite se smíchem mluví jako o vedoucí „lotyšské linky“. To proto, že v jejím týmu pracuje Lotyšů hned několik. Celkově je jich jen v této továrně dvacet. Nikdo je sem neláká: přicházejí sami. Známý jim poradil, přítel je sem pozval… Estonští podnikatelé tvrdí, že nemají zvláštní zájem Lotyše zaměstnávat. Prostě se to tak stane, je to náhoda.

Mladý starosta Valgy Ivar Unt sedí ve své malé kanceláři před oficiální fotografií estonského prezidenta Toomase Hendika Ilvese. Nabízí hostům čaj a sušenky a mluví o těchto dvou sousedících obcích jako o jednom městě, které se nachází ve dvou různých státech. Běžní Lotyši mají starostu estonské strany rádi: Zdá se jim vynalézavý, odvážný a podnikavý. Proti němu stojí Kārlis Albergs, člověk „ze staré školy“ a v důchodovém věku.

Kampaň, která měla Lotyše přimět k tomu, aby se zaregistrovali v Estonsku, nakonec neměla velký dopad: Na výzvu odpovědělo sotva šest lidí. Najít místo, kde se člověk může zaregistrovat bylo relativně těžké. Jakmile se však informace o registraci rozšíří a lépe se zorganizuje, jejich počet by mohl závratně narůst. Ivar Unt nás přesvědčuje, že jsme teprve na začátku. Lotyšští politici mají důvod dělat si starosti.