Vidina toho, že Brusel omezí nebo zruší dotace určené na evropskou audiovizuální produkci v rámci programu MEDIA, vyvolala protest všech velkých evropských filmových profesionálů. Mnoho režisérů už v reakci na ekonomické plány Evropské komise v oblasti sedmého umění podepsalo petici. „Jsme zcela zásadně proti rušení Programu MEDIA nebo i jeho začlenění do jiného širšího programu. Vyzýváme předsedu Evropské komise, aby v co nejkratším termínu přijal delegaci evropských režisérů,“ píše se v manifestu.

Někteří členové Komise nicméně záměr zrušit program dementují: „Program MEDIA není ohrožen, je velice úspěšný,“ zdůrazňuje Dennis Abbot, mluvčí eurokomisařky pro kulturu a vzdělávání Androully Vassiliouové. Na druhou stranu je možné, že evropský program zaznamená změny, a to jednak z důvodu adaptace tohoto odvětví na vývoj technologií, jednak z důvodu nezbytných rozpočtových úprav, k nimž dochází v rámci institucí EU. Program MEDIA, který byl zahájen v roce 1991, poskytne evropské kinematografii do roku 2013, kdy vyprší v současnosti platný finanční rámec, přibližně 1,7 miliard eur.

Ve stopách rumunského filmu

Program MEDIA letos slaví dvacet let. Finančně se podílel v různých okamžicích jejich vzniku na sedmi evropských filmech korunovaných hollywoodským Oskarem, počínaje snímkem Život je krásný v roce 1999 až po Královu řeč, a v posledních deseti letech stál rovněž za osmi Zlatými palmami udělovanými na festivalu v Cannes. Program byl vytvořen na podporu propagace a distribuce evropského filmu a podílel se i na školení producentů, scénáristů a režisérů a na organizaci filmových festivalů. „Díky tomu, že MEDIA podporuje nezávislé distributory, se mohou evropští diváci seznámit s filmy z celého světa,“ dodává mluvčí.

Zbývá eventualita začlenit programu MEDIA do širšího programu na podporu evropského kreativního průmyslu. Jeho zařazení do takového programu by otevřelo cestu k financování i jiných odvětví z fondů, které jsou dnes jasně vyhrazeny pouze na film. Ve Španělsku se mnozí třesou už jen při pomyšlení, že dotace EU budou seškrtány. Co se ale bude dít, pokud program MEDIA zmizí? „Vítězné filmy z Cannes nebo z Berlína si kupce samozřejmě najdou, ale budou to jen tyto filmy,“ vysvětluje Josetxo Moreno, distributor a provozovatel kinosálů Golem. „Do Španělska jsme například uvedli rumunský snímek 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, oceněný Zlatou palmou z Cannes. V jeho stopách k nám poté přišly i další skvosty rumunského filmu, k čemuž by bez MEDIA nikdy nemohlo dojít.“

anebo konec evropského filmu?

Podle ředitele filmového festivalu v Gijónu [v Asturii na severu Španělska] Josého Luise Cienfuegose „bude finanční stabilita mnoha filmových soutěží nalomena a pak to také bude znamenat zánik programu, který v audiovizuálním odvětví zásadně přispíval k pocitu evropské jednoty“. Festival, jako je ten v Gijónu, „dostává přímé dotace pod podmínkou, že 70 % snímků bude evropských“, upřesňuje Cienfuegos. Důležité ale nejsou ani kvóty, ani peníze, i když „utažený rozpočet je cítit“, ale to, že „bez programu tu nebude existovat žádné evropské povědomí“.

Enrique González Macho, distributor a provozovatel Alta Films, vysvětluje své obavy takto: „Některé filmy už ve Španělsku neuvidíme. Program MEDIA podporoval nabídku, nabídku evropského filmu, která zase vedla k rostoucí poptávce ze strany diváků.“ Macho jde dokonce ještě dál: „Televize nenakupují evropské filmy, lidé si je horlivě stahují sami … MEDIA funguje velice dobře, každá investice je pod dohledem a kromě finanční pomoci při nákupu filmů hraje program zásadní roli i poté, co je snímek uveden do kin. I když se ekonomický model mění, bude zánik programu MEDIA znamenat konec evropského filmu, protože tato iniciativa výrazně podněcovala zájem publika.“