Vyberte si jazyk
Kdo má větší právo získat peníze z evropských fondů? Arabští revolucionáři či východoevropská opozice? Tato debata nyní hluboce rozděluje členské státy na východě a jihu Evropské unie. Na konci tohoto týdne by se Sedmadvacítka měla pokusit hádku usmířit. Současný návrh šesti jihoevropských zemí, aby finanční podpora byla převedena ze sousedních zemí ležících na východ od EU na jižní břeh Středozemního moře, vyvolala rozruch v hlavních městech střední Evropy. Francie, Španělsko, Řecko, Slovinsko, Kypr a Malta si myslí, že „není spravedlivé“, aby Egypt dostával z rozpočtu EU určeného na pomoc sousedním zemím sotva 1,80 eura na obyvatele a Tunisko pouze 7 euro, zatímco Moldávie nedostává méně než 25 euro. Nemluvě o tom, že kasa určená na pomoc Jihu je víceméně prázdná.
Členské státy na jihu EU budou mít výdaje největší, neboť po revolučních událostech v arabských zemích čelí novým proudům uprchlíků. Tyto události jsou pro Evropu neobyčejně důležité, což slouží jako argument těmto jižním zemím a jejich stoupencům. Totéž platí o tom, co se děje na východ od našich hranic, odpovídá na to střední Evropa, která správnost čísel prezentovaných jižními státy popírá. Země střední Evropy naopak zdůrazňují, že v oblastech východní Evropy existuje chronické napětí. Z diskuzí Globálního bezpečnostního fóra, které proběhlo na začátku března v Bratislavě, je patrné to, že strach z Ruska je v bývalých komunistických státech Unie stále dominantní.
Závazky vůči Východu zůstávají stejné
Válka v roce 2008 mezi Ruskem a Gruzií o území Jižní Osetie měla hluboce traumatické následky. „A dnes je připraven vybouchnout Náhorní Karabach,“ bojí se Oksana Antonenková z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně. Pozoruje zde stejné příznaky, jako před válkou v Jižní Osetii. Oblasti střední Asie jsou navíc obzvláště nestabilní. „Regionu hrozí velké nebezpečí, zvláště až americké jednotky opustí Afghánistán. Jsem v tomto ohledu pesimistka,“ dodává Antonenková. Ministři zahraničí Gruzie a Moldávie se během konání Fóra chlubili tím, do jaké míry pomohla evropská finanční podpora modernizaci jejich zemí. Ze strany maďarského ministra zahraničí Janose Martonyiho tak již směrem k jeho jihoevropským protějškům zazněl varovný výstřel: „Pomoc Jihu nesmí být poskytována na úkor pomoci Východu.“
Tón zasedání, které se má konat 10. března, je tak už předem dán. Stefan Füle, evropský komisař zodpovědný za Evropskou sousedskou politiku, se pokusil středoevropské země uchlácholit: „Nikdo si nemyslí, že by EU měla všechny své snahy koncentrovat na jih. Naše závazky vůči Východu zůstávají nezměněny.“ Existující rozpočet neumožňuje přesouvat fondy jednoduše z jednoho místa na druhé. „Podařilo se nám přesto nalézt dodatečných 17 milionů euro, které získá Tunisko. Pokoušíme se též zjistit, zda by momentální rozpočet 80 milionů eur pro léta 2007-2013 nemohl být využit efektivněji. Co se týče Egypta, rozhodnutí ještě nepadlo. Snažíme se však, společně s měnovými institucemi, o nový přístup,“ prohlásil Stefan Füle.
Nová politika "Víc za víc"
Evropská sousedská politika přitom nečelí pouze finančním problémům. Představuje totiž dva póly s podstatně rozdílným přístupem. V arabském světě byly režimy podporovány proto, aby ropné toky neustaly a aby ti, kteří by chtěli v Evropě zkusit štěstí, zůstali za hranicemi. Ve východních zemích byla naopak upřednostňována spolupráce s občanskou společností a politickou opozicí. Z důvodu ústupu demokracie v zemích, jako je například Bělorusko, se však východní oblast začíná stále více podobat zemím jihu, předtím, než zde revoluce vypukla. Stefan Füle se nedávno formálně omluvil za podporu, kterou Evropa po léta poskytovala diktátorským režimům.
V budoucnu se proto věci budou muset změnit. Evropská sousedská politika by k tomu měla být nástrojem. Jaký je však její cíl? Prozatím se příliš jasný být nezdá, jak Stefan Füle sám uznal. Vstup do Evropské Unie? Přístup na evropský trh? Či jednoduše snaha ujistit se, že sousedé nepředstavují pro EU hrozbu? Po zhodnocení těchto otázek budou navíc fondy, které budou v rámci Evropské sousedské politiky udělovány, muset být rozdělovány jinak. „Musíme definovat zcela jasné cíle, například respektování právního státu, demokracii, dobrou státní správu či pomoc v boji proti terorismu. Čím více se naši partneři těmto cílům budou blížit, tím více pomoci se jim dostane.“ Novým sloganem Evropské politiky vůči jejím blízkým sousedům tak bude: „Víc za víc.“
Demokracie
EU předložila plán pro severní Afriku
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso představil 8. března „plán v hodnotě 6 miliard eur na demokratizaci severní Afriky,“ píše El País. Brusel navrhuje „demokratický přístup“ EU k zemím jižního Středomoří, poznamenává deník, který se domnívá, že Evropa je „morálně nucena odčinit“ své spolčování s autoritářskými režimy v tomto regionu.
Nástrojem k dosažení cílů Unie má být Pakt pro demokracii a sdílenou prosperitu, o jehož zavedení se bude diskutovat 11. března na evropském summitu. Komise počítá s rozpočtem ve výši 6 miliard eur, které má poskytnout Evropská investiční banka (EIB), a s rozšířením aktivit Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) na Středomoří. „Pomoc bude vázána na důrazný pokrok v oblasti lidských práv a demokracie,“ upřesňuje El País.
