Vyberte si jazyk
Timo Soini je charismatický finský politik. Působí kultivovaně a svou náboženskou víru prezentuje diskrétním způsobem. Problémům se snaží porozumět do hloubky a nevyhýbá se přímým otázkám. Je však zároveň vyhlášeným populistou, politikem, který zneužívá všeobecnou nespokojenost ve společnosti a na složité otázky mívá často zkratkovité odpovědi.
Timo Soini stojí v čele strany Praví Finové (Perussuomalaiset). Ještě před několika lety se strana pohybovala na kraji politické scény. V parlamentních volbách v roce 2007 získala pouhých 4,1 % hlasů. V posledním předvolebním průzkumu se však její popularita vyšplhala na 17 %, což představuje výrazný posun, který otřásl celou finskou politickou scénu. Praví Finové se zařadili ke třem nejsilnějším stranám Finska - Straně národní koalice (Kokoomus), Straně středu a Sociálně-demokratické straně. Dva měsíce před parlamentními volbami má strana Tima Soiniho téměř stejně vysoké preference jako sociální demokraté (17,3 %). Jedná se o nejvýraznější posun pro finskou stranu za několik desetiletí.
Popularita Tima Soiniho je v první řadě důsledkem krize, kterou prochází finská demokracie. Již několik let provázejí sestavování vlády neustálé tahanice mezi třemi vedoucími stranami, což vedlo voliče k rostoucímu pocitu bezmocnosti a zklamání. Volební účast ve Finsku je nižší než ve všech ostatních severských zemích. V roce 2007 představovala pouhých 67,9 %, zatím co ve Švédsku přišlo naposledy k urnám 84,6 % voličů.
Krize finské demokracie
Podporu Pravým Finům projevenou ve volebních průzkumech je samozřejmě nutno brát s určitou rezervou. V každém případě to však vypadá, že strana by mohla v parlamentních volbách získat alespoň deset procent hlasů. Stala by se tak čtvrtou nejsilnější stranou ve Finsku a nejspíše by se podílela na sestavování nové vlády. Soini sebevědomě prohlašuje, že jeho strana získá minimálně dva ministerské mandáty a že by sám rád zasedl do křesla ministra průmyslu.
Zde se ukazuje zásadní rozdíl mezi švédskou a finskou politikou. Ve Švédsku je jen málo politiků, kteří jsou ochotni spolupracovat se Švédskými demokraty, extrémní pravicovou stranou. Ve Finsku je však strana Pravých Finů vnímána jako zcela důvěryhodná varianta – především proto, že se strana nepotýká s neonacistickou minulostí (na rozdíl od Švédských demokratů). Jedná se o uskupení, které založil sám Timo Soini, jehož politické kořeny lze vystopovat v populistické Finské straně venkova ze sedmdesátých let, kterou kdysi vedl Veikko Vennamo, obratný řečník, jehož výroky dodnes rezonují na finské politické scéně - především slogan „kyllä kansa tietää“ [Ano, lid ví].
Právě na onu Vennamovu tradici se snaží navázat Soini, který si buduje pověst obránce běžných lidí proti státní moci. Mezi jeho volební cíle patří vystoupení z Evropské unie, zpřísnění imigrační politiky, odstoupení od Kjótského protokolu a požadavek, aby církev neschvalovala homosexuální sňatky. Soini velice bedlivě dbá na to, aby nebyl obviněn z rasismu. Často se odvolává na svou katolickou víru (ke které přestoupil jako student v osmdesátých letech), aby podpořil své přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni. Kritici ovšem poukazují na to, že Soini i tak zaznamenává velký ohlas u xenofobní části populace, kterým hraje demagog na strunu a vzbuzuje u nich přesvědčení, že s nimi sdílí jejich hodnoty.
Miláček médií
Soini se stává stále úspěšnějším nikoli kvůli imigrační politice, ale proto, že dokázal oslovit široké spektrum voličů, kteří by se jinak o politiku nezajímali. Mnozí politici se domnívají, že fenomén Soini mají na svědomí média, která si jej zamilovala a novináři, kteří obdivují náhlý úspěch politika, aniž by zpochybňovali jeho kvalitu. Důvěryhodnost lídra Pravých Finů přece jen utrpěla šrám. Po zveřejnění volebního programu strany v oblasti klimatické politiky se ukázalo, že šlo o přesnou kopii programu hutnických odborů Metalliliitto, včetně všech překlepů. Soini sice chybu přiznal, ale nerušeně pokračoval v kampani dál, jako by se nechumelilo.
„Staré strany“ mají nyní možnost přizvat Skutečné Finy k sestavení budoucí vlády. Současná koalice doufá, že se zopakuje scénář zpřed několika let, když Veikko Vennamo nebyl schopen dodržet své předvolební sliby a utrpěl tak zásadní porážku v následujících volbách. Je to ovšem jen hypotéza. I proto jsou velké strany jako na jehlách.
