Jerzy Buzek, nový prezident Evropského parlamentu, Štrasburk, 14.07.2009 (AFP)

Začíná pět let bouřlivých diskuzí

Ekonomická krize, klima, přistěhovalectví, rozšíření, Barroso nebo Lisabonská smlouva...Evropský parlament čeká nový pětiletý mandát pod dohledem nového polského předsedy.
Podle evropského tisku bude plný bouřlivých diskuzí.

Zveřejněno dne 14 července 2009 v 17:03
Jerzy Buzek, nový prezident Evropského parlamentu, Štrasburk, 14.07.2009 (AFP)

Nové parlamentní období zahájilo 736 europoslanců, kteří byli 7. června nově či opětovně zvoleni. Jejich pětiletý mandát bude zřejmě nabitý. „Již smlouva z Nice dala Evropskému parlamentu dostatek pravomocí, co se týká účasti na legislativním procesu EU. Pokud na podzim vejde v platnost nová Lisabonská smlouva, získá Parlament ještě větší vliv v oblasti zemědělství, soudnictví a vnitřní politiky,“ vysvětluje Die Presse.

Mimo to vídeňský deník nastiňuje seznam zásadních otázek, které budou muset europoslanci řešit a které budou zřejmě vyvolávat spory, jako je například finanční krize a otázka podpory bank nebo evropský rozpočet, který počítá s 2,4 miliard euro na soubor energetických opatření s tím, že nikdo neví, kde tyto peníze vzít.

Podle Die Presse je problematická i otázka evropského rozšiřování. Bude třeba najít konsensus s ohledem na bavorské křesťanské demokraty, kteří požadovali, aby německý parlament schválil otevření každé kapitoly jednání s kandidátskými zeměmi. „To by mohlo mít negativní důsledky na přijetí Turecka,“ domnívá se deník. Dalším úkolem je příprava nové dohody o klimatu. Ovšem otázka, která nejvíc dráždí (a rozděluje), je otázka přistěhovalectví: Evropský parlament požádal na jaře o zmírnění nařízení, ale většina členských států byla proti.

Mezitím je největší událostí dne očekávané zvolení Poláka Jerzyho Buzka do čela Evropského parlamentu. Stalo se tak po dohodě mezi Evropskou lidovou stranou (pravice), socialisty a demokraty. Podle deníku Gazeta Wyborzca se jedná o symbolický akt, neboť naplňuje naděje a sny, které se zrodily před třiceti lety v polských loděnicích.

Newsletter v češtině

Bukurešťský Evenimentul Zilei se rovněž domnívá, že nástup prvního východoevropana do čela Evropského parlamentu, „potvrzuje nejen shodu mezi nejmocnějšími politickými skupinami, ale také rostoucí vliv, které východní země v Evropské unii po právu získaly“.

Přitom Jerzy Buzek, jak poznamenává Gazeta Wyborzca, „ví, že každý jeho krok bude posuzován jako krok reprezentující Polsko a novou Evropu. Dlouhodobí členové budou skrze jeho činy zkoumat, zdali jsou nováčci už dostatečně evropští, zda-li přemýšlejí jako oni.“

Deník Polskapak s uspokojením konstatuje, že s Buzkovým zvolením se Polsko dostalo do evropské „ligy mistrů“. „Poláci se připojují k elitním zemím, které udávají tón tomu, co se děje v Unii.“ Deník ale poznamenává, že se Buzek už nemůže chovat jako Polák, protože si uvědomuje, že musí dokázat, že je „modelem Evropana“. „Ti, kdo se domnívají, že pro nás bude snazší bránit naše národní zájmy teď, když máme svého člověka na vysoce postaveném místě v Bruselu a Štrasburku, se velice mýlí,“ upozorňuje Polska.

Další jmenování, které mají poslanci na programu, se týká postu předsedy Evropské komise. Podle Evenimentul Zilei již evropští poslanci „ukázali svou sílu tím, že odmítli potvrdit Portugalce José Manuela Barrosu na předsednickém postu.“ „Tato instituce není bezzubá,“ shrnuje rumunský deník.

Skutečnou otázkou je ve Štrasburku to, jak dlouho bude trvat bitva o posouvání termínu a kdy bude postoupeno k hlasování jméno José Manuela Barrosy, který je evropskou sedmadvacítkou jednomyslně podporován,domnívá se Le Figaro.

Francouzský deník vysvětluje, že evropští zelení a liberálové chtějí počkat na výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě, plánovaného na 2. října. „Pokud irští voliči smlouvu posvětí, jako že je to možné, stane se z předsednictví Evropské komise jen další přidělované křeslo mezi jinými,“ tvrdí deník.

Podle současné smlouvy z Nice je třeba ke schválení nadpoloviční většiny přítomných. Lisabonská smlouva, pokud by ji Irové přijali, požaduje absolutní většinu hlasů,“ což dává těmto dvěma skupinám větší váhu. „Barrosův klíč k úspěchu leží víc nalevo, u socialistů,“ domnívá se Le Figaro.

Ovšem „hlasování Parlamentu posunuté na podzim by mohlo nahrávat protivníkům současného předsedy Komise, kteří by tak měli proč kritizovat bilanci a program, na který se ostatně stále čeká.“ Tato prodleva by poskytla „časový prostor pro vznik opoziční kandidatury od pravice po levici“.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma