<!--

@page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm }

P { margin-bottom: 0.21cm }

-->

"Za Ceausesca Rumuni sociální dávky nepotřebovali. Důchodci bývali bohatí a nikde nebylo vidu ani slechu po podpoře v nezaměstnanosti,protože žádná nezaměstnanost nebyla," nechávají se slyšet milovníci starých poměrů. Dodejme, že žebrání bylo ze zákona trestné, že mladí po skončení studií automaticky získávali zaměstnání a klíče od nového bytu. Důchodci jezdili na prázdniny se zvláštními jízdenkami, které dnešní důchodce obdrží pouze poté co vystál celodenní i celonoční frontu před příslušným úřadem. "Matky hrdinky" s mnoha dětmi byly ve společnosti vážené a dostávaly zvláštní odměny a medaile. Po pádu železné opony se Rumunsko stalo z hlediska státem poskytované sociální podpory zemí mnoha paradoxů. Přes obdivuhodný pokles počtu osob nalézajících se v pásmu chudoby (dle údajů UNICEF z 8 milionů v roce 2000 na dnešních 1,5 milionu), se počet osob pobírajících sociální dávky zvýšil.

V roce 2008 pobíralo 11 milionu Rumunů, z celkových 21 milionů, od státu nějakou formu podpory. "Tuto štědrost můžeme přičíst na vrub populistické politice, která způsobuje plýtvání prostředky," prohlásil prezident Traian Basescu. V Rumunsku se totiž státní podpora nepřiděluje jen osobám, které spadají do znevýhodněných skupin, jako jsou důchodci, děti,nezaměstnaní a menšiny, ale též bohatým.

Stát je zvlášť štědrý k osobám na mateřské a otcovské dovolené. Země, která je ve srovnání s evropskými velmocemi chudá, poskytuje mateřskou dovolenou v délce 24 měsíců, respektive 36 měsíců (v případě, že je dítě hendikepované). Po dobu dovolené dostává rodič příspěvek ve výši 85% jeho průměrného ročního výdělku, maximálně však 1000 euro. Pro srovnání: Francie proplácí mateřskou dovolenou pouze po dobu 16 týdnů ve výši příjmu, který rodič měl v posledních 12 měsících. Ve Švédsku je mateřská placená 16 měsíců ve výši 80% platu. Tento "zákon maminek" však vždy nebyl tak štědrý. Až v roce 2008 vyhrál na plné čáře předvolební kampaň.

Co se týče státních přídavků na děti, rumunský stát rozdává příspěvky na nákup počítačů, novomanželé dostanou od starosty 200 euro. Navíc od 1. července mohou dostat státem garantovaný úvěr na nákup prvního domu. Důchodci, sociální skupina, na kterou se během posledních dvaceti let zapomínalo, se díky přídavkům, které jsou výsledkem předvolebních slibů, pomalu vynořují z chudoby.

Ale Rumunsko má i své "zvláštní" penzisty, jejichž důchod představuje běžně i několik tisíc euro: bývalé soudce, poslance, policisty, vojáky, diplomaty či důstojníky Securitate, tajné služby Nicolae Ceausesca. Právě jim se podařilo prosadit zákony, kterými si přiznávají zlaté důchody mezi 1000 a 3000 eur měsíčně. Nejbohatším rumunským důchodcem je jeden bývalý soudce, který dostává měsíčně 8300 euro.

Propast mezi výší penze není jedinou dnešní starostí. Počet lidí, kteří do sociálního systému přispívají se ve srovnání s počtem seniorů velmi snížil. Jedna ekonomicky aktivní osoba tak na svých "bedrech" nese nejméně dva důchodce. Mezinárodní finanční organizace navíc Rumunsku doporučily změnu hranice odchodu do důchodu, tak, aby v roce 2014 byla na 63 letech u žen a 65 u mužů (oproti dnešním 59 let u žen a 64 let u mužů). Ale jak to udělat, když je podle Národního statistického ústavu (INS) průměrný věk dožití v Rumunsku 75 let u žen a 68 u mužů? Měli by odejít dříve, ne později ...

Nezaměstnaní mají smůlu

Jestliže Rumunsko některé vyspělé státy EU z hlediska řady sociálních dávek zdaleka překonává, o podpoře v nezaměstnanosti to samé říci nelze. Rumunští nezaměstnaní totiž pobírají nejnižší dávky v EU. Podle údajů INS je to v přepočtu zhruba 335 euro měsíčně po dobu jednoho roku a třech měsíců. Studie vypracovaná Ministerstvem práce ukazuje, že podpora v nezaměstnanosti Rumunů je mnohem nižší než u jejich evropských spoluobčanů se stejným platem. Vysvětlení spočívá v tom, že v Rumunsku jsou státem hýčkáni jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. Do Rumunského fondu nezaměstnanosti vkládají totiž pouhých 0,5%.