Na večírcích slouží jazykolamy jednak k tomu, aby uvolnily atmosféru, jednak jako indikátory hladiny alkoholu v krvi přítomných. Ale nejen v anglických barech lidi nejvíc zajímá, „Which wristwatch is a Swiss wristwatch?“ (Které hodinky jsou ty švýcarské hodinky?) Britové si rovněž s oblibou zanotují: Red lorry yellow lorry red lorry yellow lorry a pořád se nemohou rozhodnout, jestli je lepší kamión červený, nebo žlutý.
Hrdiny polských a francouzských jazykolamů je nevěřící Jerzy a šikovný lovec. Zatímco v Polsku „Idzie Jerzy i nie wierzy, że na wieży jest sto jeży i pięćdziesiąt jeżozwierzy“ (Jerzy jde a nevěří, že na věži je sto ježků a padesát dikobrazů), ve Francii „Un chasseur sachant chasser sait chasser sans son chien de chasse“ (Lovec, který ví, jak lovit, umí lovit i bez lovícího psa.)
V Itálii a Německu si potrpí na místopis. V jižním Tyrolsku se baví tím, že počítají klusající domorodé obyvatelstvo: „Trentatré Trentini entrarono a Trento, tutti e trentatré, trotterellando“ (33 Tridenťanů přijíždí do Tridentu a všech 33 lidí je v poklusu.) Mimochodem počty s číslicí 3 jsou velice oblíbené také v České republice: „Tři tisíce tři sta stříbrných stříkaček stříkalo přes tři tisíce tři sta stříbrných střech.“ V Německu si lze zase zlámat jazyk nad „Im Potsdamer Boxclub boxt der Potsdamer Postbusboss“ (V potsdamském box klubu boxuje šéf potsdamského poštovního autobusu.)
Ale nejdelší uzel na jazyku musí mít určitě Španělé: „Compadre, cómprame un coco. Compadre, coco no compro, que el que poco coco come, poco coco compra.“ (Kamaráde, kup mi kokos. Kamaráde, nekoupím ti kokos, protože kdo jí málo kokosů, také jich málo kupuje.)
Anke Wagner-Wolff