Maďarská vláda plánuje do nové ústavy, která má dostat definitivní podobu letos v dubnu, zapracovat ustanovení, že národní měnou je forint. „Naše země není na euro ještě připravena. Je nepředstavitelné, že by jej měla přijmout před rokem 2020,“ opakuje předseda vlády Viktor Orbán. „Je nezbytné, aby si Maďarsko bránilo forint, protože v této měně se realizují veškeré hospodářské smlouvy.“

Rzeczpospolita nicméně upozorňuje na to, že při vstupu do Evropské unie se státy tohoto regionu k budoucímu přijetí eura smluvně zavázaly. Nicméně doposud jej přijaly jen Slovinsko (v roce 2007), Slovensko (v r. 2009) a Estonsko (v r. 2011). Ostatní státy střední a východní Evropy v současné době nesplňují Maastrichtská kritéria, a podmínky potřebné pro vstup do eurozóny tak nenaplňují. Avšak řada států se do eurozóny vůbec nehrne.

Mezi největší euroskeptiky se řadí český prezident Václav Klaus. Podle jeho názoru se eurozóna od dob vstupu České republiky do Evropské unie dost změnila. Česko se tedy ke vstupu do eurozóny moc nemá. Česká vláda by měla stanovisko k přijetí společné měny zaujmout v roce 2014.“

Ani Polsko s přijetím eura příliš nespěchá, přestože premiér Donald Tusk přislíbil, že jednotná měna nahradí zlotý už v roce 2012. Podle vyjádření nejmenovaného představitele ministerstva financí by k tomu však nemělo dojít dříve než v roce 2015.

Největšími eurooptimisty jsou pobaltské státy. Podle polského deníku by chtěli Litevci a Lotyši do eurozóny vstoupit 1. ledna 2014.

Tyto státy ve snaze dosáhnout daného cíle přikročily k bolestivým škrtům ve státním rozpočtu. Přijetí společné měny je v těchto zemích chápáno spíše jako výhoda politická než ekonomická.“

I v Bulharsku se dnes věci mají docela jinak. Původní nadšení ochablo v důsledku krize v sousedním Řecku. Předseda vlády Bojko Borisov nicméně na oficiální úrovni stále ujišťuje, že jeho země se bude ze všech sil snažit, aby přijala jednotnou měnu do tří let. Rumunsko se připravuje na přijetí eura v roce 2015.