Foto: α

Po maturitě, k moři a do lihu

Každoročně se desítky tisíc německých maturantů vydávají na pláže jižní Evropy, aby tam oslavili konec zkoušek. Místní letoviska na těchto nekonečných oslavách vydělávají, ale musejí snášet i jejich neblahé důsledky, které se dají vyjádřit jedním slovem: exces. Jedním z takových míst je španělský Lloret de Mar.

Zveřejněno dne 20 července 2009 v 16:12
Foto: α

V noci je nebe nad městečkem Lloret de Mar poseto červenými a modrými neony. Ovšem časně ráno, jakmile Magic Park, Hollywood a další bary a diskotéky pohasnou, je město opět šedivé jako beton. Maturanti zaplouvají do svých hotelových postelí. Olli, který má na starosti organizaci pobytu, připravuje program až na druhou hodinu odpolední: sraz u Dr. Dönera, kde čekají sudy se sangrií připravené na další večírek.

V posledních týdnech slýchali maturanti z úst svých profesorů slova, která obvykle pronášejí všichni učitelé, když s poněkud pompézním gestem pouštějí své studenty do života: jste naše elita, budete stát v čele země. Studenti, kteří odjíždějí do španělského Lloret de Mar na pobřeží Středozemního moře odsouvají vstup mezi elitu na později, zato si ještě před odjezdem rezervují v hotelu alkohol ve větším množství, neboť je to levnější, než platit za každou láhev zvlášť.

Na 35 000 maturantů se tlačí v autobusech směr Costa Brava. Jsou mezi nimi budoucí ekonomičtí inženýři, zubaři, federální policisté.

Život v Lloretu je jednoduchý. Je tu slunce, pláž, noční podniky a alkohol. Pro studenty je město jako supermarket. Po dobu pěti až šesti letních týdnů funguje jen proto, aby dalo zapomenout na spletitost života po škole.

Newsletter v češtině

Olli je v Lloretu proto, aby pomáhal mladým lidem život zjednodušit. Je mu 33 let a ve firmě Abi4Life, nabízející zájezdy mladým maturantům, šéfuje skupině 24 vedoucích. Jakmile autobusy vjedou do města, rozkolébané tisíci vzrušenými maturanty z Berlína, Kolína nad Rýnem či Laubachu, vylézá na palubu, aby je zde přivítal a prozradil jim tajemství úspěšných prázdnin: „My tady neoslavujeme, ale paříme“ Pařba je Olliho oblíbené slovo. Pařit znamená ztrátu kontroly. Je to slovo, ve kterém se zračí léto a cíl těchto prázdnin, které trvají sedm dní a je v nich zahrnuto vše včetně ubytování ve tří nebo čtyřhvězdičkovém hotelu.

Omyvatelná letoviska

Autobusy nejezdí jen do Španělska, ale také do Itálie, Chorvatska, Maďarska nebo Bulharska. Nejčastěji míří do uzavřených enkláv vyhrazených oslavám, které fungují podobně jako Lloret de Mar a kde ani zcela opilí osmnáctiletí teenageři nemohou nic ušpinit nebo zničit, protože město je buď z valné části vystavěno z betonu, nebo je lehce omyvatelné anebo tak levné, že ho lze za drobný peníz vyměnit.

Lloret se svými 38 000 obyvateli, 199 restauracemi, 93 hotely a 42 diskotékami má z turistiky nemalý prospěch. Přesto si někteří místní politici začali poslední dobou dělat starosti o image města, kterou tito návštěvníci se zájmem o alkohol, přijíždějící sem z Německa, ale také z Francie, Ruska, Anglie, Holandska či Itálie, poněkud zakalují. Lloret už má oslavování dost.

Ve večerních hodinách brázdí třídu Justa Marlèse, kde v délce několika kilometrů vyrůstá jedna diskotéka vedle druhé, policisté vyzbrojení obušky. Strážníci ale nemohou předejít všem katastrofám. V květnu dvacetiletý maturant původem z Osnabrücku zřejmě skočil ze srázu po večeru stráveném na jedné z diskoték. Jeho tělo našel o týden později náhodný chodec. „Když se podíváme na to, co slibují organizátoři těchto zájezdů, vypadá to, že se jedná jen o sex a alkohol. Mladí lidé mají pocit, že mají právo dělat cokoliv,“ stěžuje si místní policejní šéf.

Pozdě odpoledne se gymnázium Miiweida vyvaluje na pláži nedaleko volejbalové sítě, u níž se povalují zmačkané plechovky od piva. O tři sta metrů dále se vedle popelnic vzpamatovává ze včerejší pitky gymnázium Syke.V půl desáté večer organizátoři shromažďují maturanty v hotelu a společně se vydávají na diskotéku Aztek, aby zakusili, Olliho slovy, tequilovou bouři, při níž budou vedoucí prolívat mládeži alkohol hrdlem.

Před podnikem postává Graham, malý třiapadesátiletý zavalitý muž, který Azteku šéfuje. Původem je Angličan a do Lloretu se přicestoval v sedmdesátých letech. Jeho snahou je, aby se z malého středozemského letoviska stalo synonymum zábavy pro mladé. Graham si přeje, aby se Lloret bavil stále, bez ohledu na šéfa policie, starostu nebo vyhlášky, které se ještě objeví. Lloret chce mít klid, Lloret potřebuje peníze. Excesům by tedy nemusel být hned tak konec.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma