Novou perspektivu planety Země přinesla kosmická loď Apollo 11 (Repro: NASA)

Vesmírné závody II.

Před čtyřiceti lety přistála kosmická loď Appolo 11 na Měsíci. Ve vesmírných závodech mezi USA-SSSR 50. a 60. let tehdy Američané konečně zaskórovaly. Dnes stojí svět na začátku dalšího kola zkoumání sluneční soustavy, tentokrát dohlížejí i ekologové.

Zveřejněno dne 20 července 2009 v 17:26
Novou perspektivu planety Země přinesla kosmická loď Apollo 11 (Repro: NASA)

Tento víkend, kdy si svět připomíná čtyřicáté výročí přistání člověka na Měsíci, cestuje v jedné vesmírné lodi stále více lidí. V roce 1969 se do velícího modulu Apolla 11, které bylo jen o něco větší než vůz Mini Cooper, vešli jen tři muži. Včera přijala Mezinárodní vesmírná stanice, velká jak čtyřposchoďový dům letící rychlostí 27 743 km/h, posádku vesmírné lodi Endeavour. Ta obletí Zemi patnáctkrát za den ve výšce 354 kilometrů, s 12 muži na palubě, jednou ženou; sedmi Američany, dvěma Rusy, dvěma Kanaďany, jedním Japoncem a Belgičanem.

Práce této mezinárodní posádky, která provede pět výstupů do vesmíru, je dalším z krůčků v naší snaze dostat se za hranice naší planety. Ale příští měsíc se možná udělá daleko větší krok. Panel odborníků bude prezidentu Baracku Obamovi radit, zda se Spojené státy mají pustit do vesmírného programu 21. století, který by zahrnul návrat Američanů na Měsíc a prozkoumání dalších asteroidů v blízkosti Země a planety Mars.

Prezidentovo rozhodnutí by mohlo vyvolat vesmírné závody s Čínou, které mohou ukázat jako daleko ostřejší, než ty, které svět poznal v 60. letech v rámci souboje USA-SSSR. Peking se projektu Mezinárodní vesmírné stanice neúčastní a je tak připraven vše dělat sám. Čína prohlásila, že plánuje přistání na Měsíci do roku 2020. V září 2008 se stala Čína díky své lodi Shenzhou 7 s lidskou posádkou třetí mocností, která vyslala člověka do vesmíru. K vylepšení svých vesmírných schopností se zavázalo i Rusko. Má se jednat o první výrazné technologické zlepšení v postsovětské éře. Ruští inženýři už strávili 105 dní v izolaci simulátoru vesmírné lodi, aby si vyzkoušeli všechny obtíže, kterým budou astronauti čelit při cestě na Mars dlouhé 277 milionů kilometrů.

Veterán z Apolla 11, Buzz Aldrin, druhý člověk, který vstoupil na Měsíc, včera pro televizní stanici Fox News prohlásil, že by Amerika svým mezinárodním partnerům měla v objevování Měsíce pomáhat a uvolnit tak zdroje na vlastní cesty do vesmíru, aby se mohly vyvíjet systémy „pro ještě ambicióznější cíle“. Až bude na Měsíci mezinárodní základna a zařízení na doplňování paliva ve vesmíru, USA by se měly zaměřit na vysílání astronautů hluboko do vesmíru. Bylo by tak možné navštívit asteroid Apophis ve chvíli, kdy v roce 2021 proletí blízko Země. Poté se nabízí možnost dočasně obydlené základny na měsíci Marsu, Phobos. „Mezitím budeme do roku 2031 schopni na Marsu střídat lidi,“ prohlásil Aldrin.

Newsletter v češtině

Ale zdá se, že podobné záměry má i Čína. Yinghuo 1, první čínská sonda na Mars, bude na oběžnou dráhu vyslána v roce 2010. Při cestě dlouhé 380 milionů kilometrů bude údajně zkoumat „změny životního prostředí“. Měsíční ambice má i Indie a Japonsko. K tomu přidejme ještě soupeření mezi společnostmi, které nabízí komerční lety do vesmíru. Společnost Richarda Bransona, Virgin Galactic, a firma XCOR Aerospace se předbíhají v tom, kdo provede první let po balistické dráze. Branson prohlásil, že vesmírné lodě Virgin Galactic budou dokončeny do prosince 2009 a „bude se dohlížet na ekologický provoz.“ S platícími pasažéry Branson počítá od roku 2011.

V pondělí, při příležitosti 40. výročí malého, ale historického kroku Neila Armstronga, padne jistě otázka, zda je možné ospravedlnit obrovské výpravy do vesmíru v době, kdy se potýkáme s velkým množstvím problémů na planetě Zemi. Je entuziasmus pro objevné cesty do vesmíru v souladu s řešením problémů životního prostředí, chudoby a nemocí?

James Lovelock, objevitel Gaia teorie, vesmírné cesty obhajuje. „Celá podstaty Gaiy vzešla z cest do vesmíru. Připadá mi, že ekolog, který je proti cestám do vesmíru, nemá vůbec žádnou představivost. Ten nádherný, inspirativní pohled na zeměkouli, který… vzešel z vesmírných cest… byl možná pro ekologická hnutí tou největší hodnotou.“

Čím více toho o Marsu víme,“ říká, „tím lépe můžeme pochopit naší vlastní planetu… Tento dobrodružnější způsob cestování (cesty astronautů) nabízí lidstvu obrovskou inspiraci. A kdyby cest do vesmíru nebylo, neměli bychom dnes mobilní telefony, internet ani předpověď počasí.”

Odvaha

Starostu Borisovi se stýská po Marťanech

Červenou planetu nikdy nedobudeme,” lituje v deníku Daily Telegraph londýnský starosta a častý fejetonista Boris Johnson. „Homo sapiens u další velké zkoušky neobstojí, ne protože bychom neměli dostatek potřebné technologie, ani protože by nám chyběly peníze.” Udává, že lidstvo 40 let po vyfotografování Měsíce nemá dost ochoty podstoupit nevyhnutelné materiální riziko.

Johnson žasne nad „směšně, téměř alobalově křehkými” roboty, kteří byli vysláni na Měsíc v roce 1969. Největším úspěchem lidstva bylo „postavení člověka na povrch nebeského tělesa, kdysi uctívaného jako bůh” a realizovat ho bylo možné díky souhře tří okolností: raketovým vědcům z nacistického Německa; americké touze ukázat Sovětskému svazu, co je schopna dokázat kapitalistická demokracie; a konečně také díky odvaze samotných astronautů. Používání úhloměrů pro měření úhlových vzdáleností, posuvných pravítek a „kousků papíru pro navigaci vesmírem”, přistávání s lunárním modelem Eagle (Orel) během několika vteřin po té, co došlo palivo; taková mise „byla tak riskantní, že by to dneska nikdo nepovolil,” zklamaně přiznává Johnson. „Pojišťovny by se do podobných projektů zajisté nepustily.” Rakety podřízené zdravotním a bezpečnostním předpisům by se „nedostaly dál než na odpalovací plochu”. Johnson závěrem říká, že tragédií naší doby je realita, že „právně orientovaný západní svět je 100 krát fobičtější a paranoidnější než generace, která letěla na Měsíc.”

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma