V Helsinkách byl nedávno vůbec poprvé na světě představen detailní plán podzemního města. Do roku 2020 má být vybudováno 400 podzemních prostor o celkovém objemu 9 milionů m3. Tunelové spojení mezi helsinským hlavním nádražím a téměř kilometr vzdáleným nákupním střediskem existuje již několik let.

Nalezneme tu i známý obchod Stockmann. Firma se rozšířila a nyní zabírá takřka 10 000 m2. Město vybudovalo celou síť podzemních cest, aby se vyhnulo dopravním kolapsům ve středu města a usnadnilo odvoz sutiny a dopravu materiálu. A právě tato síť, umožňující omezení dopravy v historickém středu Helsinek, má v budoucnu sloužit městu coby zásobovací podzemní okruh. Na sever od Helsinek budou podél moře vybudovány tři městské okruhy, které povedou zčásti rovněž pod zemí.

Jeden z plánovaných investičních projektů dostal jméno Pisara, finsky „kapka“. Podzemní železnice ve tvaru kapky má spojovat předměstí s bývalým hlavním nádražím. Za tři roky pak vysokorychlostní železniční trať propojí nádraží se stanicí metra na helsinském letišti Vantaa vzdáleném 20 km od města. Podzemní trať povede přímo pod vzletovou dráhou. Před třemi lety bylo v Helsinkách vybudováno největší podzemní autobusové nádraží. Nejnavštěvovanější památkou hlavního města je pak Temppeliaukio, klášter vytesaný ve skále, který každoročně přiláká půl milionu návštěvníků. Díky nahrubo opracovaným stěnám má skvělou akustiku, a stal se tak oblíbeným koncertním sálem.

Tunel místo mostu

Helsinky jsou rovněž sídlem Evropské agentury pro chemické látky, která má na starosti registraci a kontrolu chemických látek v EU. Hlavním důvodem k výběru této lokality bylo skalní podloží, do nějž mohla být vytesána čtyři podlaží, kde se nacházejí skladovací prostory a konferenční sály. Odolat by měly i atomovému útoku, tvrdí hrdě místní správci. Přibližně 10 km od historického středu Helsinek se v podzemí nachází největší nákupní galerie v severní Evropě. Nalezneme zde obchody, ale také plavecký bazén, kluziště a několik saun, které tvoří součást životního stylu Finů.

Všechny tyto úžasné stavby ale nejsou ničím v porovnání s 50 km dlouhým tunelem, který má procházet Tallinnem a spojovat Finsko s Evropou. Tunel by měl urychlit rozvoj regionu a zmírnit závislost finského hospodářství na námořní dopravě. Silniční a železniční spojení přes Finský záliv zjednoduší a urychlí přepravu zboží a osob. Rozhodnutí o výstavbě podmořského tunelu mezi Helsinkami a Tallinnem ale ještě nepadlo.

V úžině Fehmarnbelt na druhé straně Baltského moře se staví v hloubce 40 m pod povrchem vody 18kilometrový tunel. Náklady (více než 5 miliard eur) hradí Dánsko, které díky podzemnímu tunelu získá stálé spojení s Německem. Doposud zde existovalo pouze spojení přes Jutský poloostrov (dříve tu byly mosty a tunely).

Stockholmské podzemí

Ve Švédsku se podzemní stavební činnost rozvíjí zejména ve Stockholmu. V hlavním městě se od dob vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který způsobil převrat v důlních technologiích, nikdy neozývalo tolik podzemních explozí jako dnes. Pod jezerem Mälaren vzniká železniční tunel, který má propojit hlavní město s okolním světem a který bude veden podél historického centra a v těsné blízkosti nejstaršího stockholmského kostela ze 13. století, v němž jsou uloženy historické náhrobky švédských monarchů.

Nejzajímavější švédské podzemní stavby nalezneme na severu země v Kiruně, městě proslaveném svými minerály. Na osvětlených důlních chodnících zhruba půl kilometru pod zemí se tlačí víc lidí než na těch nejfrekventovanějších chodnících ve Stockholmu, a to doslova 24 hodin denně. Lidé totiž mohou sejít do podzemní nákupní galerie, sledovat práci horníků, navštívit muzeum, dát si kávu nebo si prohlédnou jiné z nesčetných míst podzemního města.

Na povrchu je naopak Kiruna odsouzena k zániku, neboť vyšlo najevo, že se přímo pod městem nachází nejbohatší naleziště železné rudy. Má-li být její těžba bez rizika, je potřeba přemístit obyvatele. Nikdo zatím neví kam.

Spodní městě

I Norsko investuje do podzemních prací. Jeho pobřeží měří včetně fjordů a pobřežních ostrovů 25 000 km. V poslední době se ho Norové snaží zkrátit a ‚narovnat‘ výstavbou podzemních tras a podmořských tunelů. Tunel, který má v budoucnu spojit dvě největší norská města Oslo a Bergen bude měřit téměř 25 km a má být nejdelším silničním tunelem na světě.

Skandinávie patří k nejméně zalidněným částem Evropy. Je tu dost místa pro všechny a tendence k podzemní výstavbě, kterou lze pozorovat v posledních letech, se zdá nepochopitelná.

Dříve Skandinávci rádi vytvářeli města v podobě zahrad a v této oblasti skutečně vynikali (viz například čtvrť Tapiola v Helsinkách). Dnes to vypadá, že dávají přednost místům spjatým spíše s městem než se zahradou. Nezávisle na tom, co si myslí urbanisté, volí lidé nohama a peněženkou. Za možnost přestěhovat se do středu města jsou ochotni zaplatit astronomické částky. A protože se Skandinávci tradičně vyhýbají vysokým budovám a mrakodrapům, nezbývá jim nic jiného než hloubit pod zemí.