Levná pracovní síla z Polska, Rumunska, Litvy a Bulharska zajišťuje chod několika tisíc nizozemských firem i celých pracovních odvětví, jako například zemědělství. Z celkem 160 000-200 000 přistěhovalců, kteří se v zemi usadili po roce 2004, jich většina přišla z Polska. Průměrný Nizozemec má za to, že Poláci hodně pijí, špatně parkují auta, milují noční život a navíc nemluví nizozemsky. Problém je ten, že bez nich tu nebude nikdo, kdo by trhal rajčata, stavěl domy nebo sázel tulipány.

Přítomnost našich krajanů činí zřejmě potíže zvlášť ve velkých městech, jako je Rotterdam, Utrecht, Amsterdam nebo Haag. Marnix Norder, jeden z radních Haagu, použil v souvislosti s 20 000-30 000 polských přistěhovalců žijících v tomto městě výraz „tsunami Poláků“. Navzdory reakci polské ambasády se termín v politickém světě ujal.

Kampaň namířená proti imigraci je v plném proudu. Vznikla z podnětu Strany pro svobodu (PVV), xenofobního uskupení vedeného Geertem Wildersem, který podporuje vládu premiéra Marka Rutteho. To vše se souhlasem nizozemské společnosti, která je evropské integraci čím dál méně nakloněna.

V hledáčku je zejména „přídavková turistika“

Xenofobní klima podněcované médii se bohužel dotklo i vládní moci. Ministr práce a sociálních věcí Henk Kamp letos v únoru na stránkách nizozemského deníku De Telegraaf prohlásil, že imigranti z východní Evropy, kteří nemají v zemi trvalý pobyt a zaměstnání, budou posíláni zpět do vlasti, nebo dokonce vyhoštěni, pokud odmítnou odejít.

Začátkem dubna předložil tentýž ministr parlamentu seznam návrhů na zlepšení situace na trhu práce. Kamp chce podle svých slov skoncovat s podloudnými zprostředkovateli, kteří nerespektují zákon a vystavují imigranty nucené práci. Jeho návrhy se zaměřují i na tzv. „přídavkovou turistiku“, jak bývá tento jev nazýván v Amsterdamu nebo v Haagu. Řeč je o Polácích, Rumunech či Bulharech, kteří přijíždějí do Nizozemí za lepším životem. Poté, co přijdou o zaměstnání (nebo žádné nenajdou), se záhy ocitají na ulici a žijí ze sociálních přídavků.

Ministr dal na srozuměnou, že přistěhovalci ze zemí EU, kteří nebudou mít prostředky na obživu, přijdou po třech měsících o oprávnění k pobytu v Nizozemském království. Poláci, Rumuni, ale také Němci nebo Francouzi, kteří budou tři měsíce bez zaměstnání, tak budou muset dát zemi mlýnů a tulipánů sbohem.

Všichni pracovní přistěhovalci ze zemí EU se navíc budou muset registrovat na imigračním úřadě. Místní úřady by u nich měly provádět kontrolu podmínek k bydlení (dnes se stává, že v jednom bytě žije pohromadě mnohdy až dvacet polských nebo rumunských imigrantů). Zaměstnavatelům, kteří přistěhovalce obírají o přehnaně vysoké částky za nabídky typu „ubytování a strava“, pak hrozí přísný trest. Kamp chce rovněž zavést, aby přístup k sociálním dávkám měli pouze lidé, kteří ovládají nizozemštinu.

Polsko odsuzuje „diskriminační zákony“

Vzhledem k tomu, že návrhy nizozemského ministra hraničí s diskriminací, polská vláda s reakcí dlouho neotálela. „Jsme kritičtí a doufáme, že diskriminační zákony nevstoupí v Nizozemském království v platnost. Očekáváme rovněž, že Evropská komise tuto záležitost pečlivě prošetří,“ sdělil nedávno mluvčí polského ministerstva zahraničních věcí Marcin Bosacki.

Polské ministerstvo zahraničních věcí zaslalo Haagu oficiální dopis, v němž uvádí, že úmysl vyhošťovat Poláky bez práce z Nizozemí zpochybňuje jednu ze základních svobod EU, svobodu volného pohybu osob. Varšava se v tomto bodě spoléhá na pomoc Bruselu. Koncem února ostatně místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová, která má na starosti spravedlnost, základní práva a občanství, Haag důrazně varovala před jakýmkoliv pokusem porušovat pravidla EU.

Postojem Nizozemců jsou pobouřeny i organizace Poláků žijících v Nizozemí. Małgorzata Bos-Karczewska, která vede portál polské komunity Polonia.nl a předsedá Asociaci polských expertů v Nizozemí, publikovala v prestižním deníku NRC Handelsblad břitký článek o nizozemském pokrytectví s názvem „Pracujte, nebo zmizte!“, v němž Polákům žijícím v Nizozemí doporučuje odejít za prací do Německa, které otevírá svůj trh práce letos v květnu.

Zemědělci na jihu Nizozemí jsou zoufalí. Varují, že tu nebude nikdo, kdo by trhal jahody a jablka, protože Nizozemci už tyhle práce dělat nechtějí.