Naši spoluobčané projevují obecně neuvěřitelnou schopnost znečišťovat životní prostředí. Čísla, která nedávno zveřejnil Eurobarometr, jsou toho důkazem. Ze studie vyplývá, že každý Litevec vyhodí ročně přibližně 500 kg domácího odpadu, což v národním měřítku představuje zhruba 1,5 milionů tun odpadu ročně. Dvě třetiny dotázaných občanů si přitom myslí, že prostředí příliš neznečišťujeme. Nejsme tedy pouze národem znečišťovatelů, otázka nám prostě nedělá těžkou hlavu.

Co se týká množství odpadu, stále ještě existují země, které jsou před námi, jako například Rumunsko nebo Bulharsko. Ale pokud jde o zaostalost ohledně třídění, nikdo nám nesahá ani po kotníky. Dokonce jsme trhli rekord: 33 % dotázaných ani netřídí odpad, ani nemá kompost, přičemž v Evropě třídí odpad devět občanů z deseti.

Možnosti třídit a recyklovat přitom v Litvě existují. Od roku 2006 nakoupilo ministerstvo životního prostředí přibližně 20 000 popelnic na skleněné obaly, plast a papír. Třídění je navíc veřejnou službou a všichni k němu mohou mít přístup. Ředitelka odboru odpadů MŽP potvrdila, že zavádění systému třídění odpadu je zcela bezplatné. Stačí, aby občané dali najevo zájem a obrátili se na příslušné instituce.

Pokuta vyjde levněji než třídění

Odborníci potvrzují, že Litevci nemají k třídění sklon. Proč by to dělali, když na rozdíl od jiných Evropanů ani nenakupují zboží vyrobené z recyklovaného materiálu. Například ve Švédsku je etiketa „vyrobeno z recyklovaného papíru“ vnímána pozitivně. Ne tak v Litvě, kde by si 49 % lidí takový výrobek nekoupilo.

Kov, papír a skleněné obaly se recyklují nejčastěji, protože jsou zálohované. Horší je to s plastem. Lidé si myslí, že nemá žádnou hodnotu, a nikdo ho od zbytku odpadu neodděluje. Ne nadarmo naznačili politici možnost, že by plastové obaly mohly být rovněž zálohované. Značně by to snížilo množství plastových odpadků, které se dnes povalují na březích řek a v parcích. Takto by je sbírali lidé, kteří by si chtěli trochu přivydělat.

Pokuty jsou v naší zemi často špatně vyměřeny – mnohdy vycházejí „levněji“ než samotná recyklace. Almontas Kybartas, ředitel firmy EMP Recycling, vysvětluje, že zpracování tuny galvanických baterií vyjde na 8 000 litai (2 318 eur), zatímco pokuta za nezpracovaní stejně velkého množství jen na 500 litai (145 eur).