Vyberte si jazyk
Incident se nerozkřikl, aby nepoškodil image premiéra Jorgose Papandreua. Došlo k němu na exkluzivním ostrově Hydra nedaleko Peloponésu, asi hodinu a půl od Atén, kde řecký premiér trávil Velikonoce, řecký svátek roku, který vydá za Vánoce a Nový rok dohromady. Na Velký pátek, 22. dubna, se Papandreu vydal na mši, nikoliv ale do malé katedrály v přístavu, ale nenápadněji do jednoho z mnoha kostelů roztroušených po městě. Sotva došel na místo, vrhli se na něj věřící, kteří mu vytýkali politiku úsporných opatření. Vzduchem létaly nadávky a místní policie nakonec musela politika odvést ze scény.
Ještě před několika měsíci se přitom tento muž mohl účastnit aténského maratonu v doprovodu pouhých dvou členů ochranky a za potlesku davu. Od té doby se ovzduší výrazně zhoršilo. Řekové jsou čím dál zoufalejší: nezaměstnanost sílí, platy klesají, malé podniky jeden po druhém krachují. Lidé jsou znechuceni úspornými plány, které se bez ustání řetězí už celý rok – ten poslední vláda oznámila 15. dubna.
„Špatné zprávy přicházejí každý den ze všech stran“
Po třech letech hospodářské recese zažívá recesi morálka. „Vládne tu atmosféra beznaděje,“ říká jeden evropský diplomat. „Špatné zprávy přicházejí každý den ze všech stran,“ stěžuje si Léna, majitelka několika obchodů v blízkosti Ústavního náměstí v srdci Atén. „Jak mají mít lidé včetně těch, kterým nesnížili mzdu, ještě chuť v takové atmosféře utrácet? Je to natolik pravda, že když řecká média čtyři dny stávkovala, zvýšila se morálka i konzumace…“
„Lidi nedeprimují změny a přinášení obětí, ale absence výsledku, a tudíž i jasného východiska z krize,“ soudí vlivný novinář Yanis Prétendéris. „Zatím nevidíme důkaz o tom, že má Řecko konečně organizovaný stát,“ přitakává Léna, která nicméně poukazuje na ústup korupce. Nejspíš proto, že Řekové už nemají peníze, kterými by fakelaki (malé obálky) plnili: „Recese umořila korupci,“ vtipkuje Prétendéris. „Vědělo se, že rok 2011 bude těžší než 2010,“ přiznává nejmenovaný evropský diplomat. „Oběti tu byly, ale výsledky se nedostavily. Reformy se pečlivě zavádějí, stát zůstává neefektivní, valná část bohatých stále uniká daním…“ Proto ta současná nálada.
„EU nemyslí na lidi, ale na ekonomiku“
Občané „Papandreuovi vytýkají nekompetentnost a neschopnost přivést zemi ke změnám,“ tvrdí Prétendéris. Nicméně deprese ještě neznamená revoltu, přestože stávky a demonstrace proti úsporným opatřením následují rychle jedna za druhou (v roce 2010 byl podle policejních zdrojů střed Atén zčásti nebo zcela uzavřen celkem 496krát). „Země není na pokraji exploze, ale je na pokraji deprese,“ soudí Yannis Prétendéris. Generální tajemník odborové organizace ADEDY Ilias Iliopulos a Jorgos Pontikos, tajemník pro mezinárodní vztahy v Pame, odborové organizaci blízké KKE (stalinistické komunistické straně), stanovili shodnou diagnózu: „Zavládla všeobecná únava a znechucení, ale k revoluci má Řecko daleko.“ Demonstrace ostatně zdaleka nejsou masové. „Hněv“ občanů by se ale mohl projevit jinde – u volebních uren. Strana Pasok (socialisté), která se s 21 % hlasů stále drží v čele průzkumů, přišla od roku 2009 o 23 % hlasů.
Socialisté spolu s konzervativci z Nové demokracie, dvě hlavní strany, které udávají zemi rytmus, reprezentují přibližně 40 % voličů oproti dosavadním téměř 80 %. Na krizi pak vydělávají populisté různého zaměření, jmenovitě KKE a LAOS (lid). V důsledku toho zažívá proevropanství volný pád: „Unie nemyslí na lidi, ale na ekonomiku,“ stěžuje si Iliopulos a vyzývá k „vlastenecké jednotě“ na obranu proti politice úsporných opatření.
Polemika
Papandreova šarvátka zpochybněna
Byl Quatremerův popis nešťastné epizody řeckého premiéra na ostrově Hydra přehnaný? Podle kanceláře Jorgose Papandrea bruselský korespondent deníku Libération „aféru zveličil“. Dopisovatelka Presseurop v Aténách potvrzuje, že několik novinářů, stejně jako „Papandreova kancelář a šéf policie oficiálně popřeli“, že by Quatremerův popis událostí na Hydře byl pravdivý. Ten „samozřejmě na své verzi faktů trvá s tím, že jeho zdroje jsou prvotřídní...“
