Vyberte si jazyk
Washington, 17. duben. Schůze The International Institute of Finance, fóra sdružujícího banky, investory a měnové a finanční instituce. Účastní se jí i Nouriel Roubini, americký ekonom, který se proslavil předpovědí krize takzvaných subprime hypoték. A též ředitel RGE Monitor - společnosti, která (za drahé peníze) prodává „rady“ investorům - který nešetří slovy, aby své partnery přesvědčil o brzké restrukturalizaci řeckého dluhu. Na základě série schůzek z řeckým ministrem financí Jorgosem Papakonstantinem se nechává slyšet, že ministr už o tento krok tajně požádal – a to přesto, že o několik minut dříve Papakonstantin ve svém projevu potvrdil, že restrukturalizace je mimo diskuzi.
Roubini chce trh orientovat určitým směrem: Jak tvrdí, vsadit si na řecký bankrot je naprosto bez rizik. Pokud se však všichni zařídí podle něj, jeho slova se skutečně splní... Zpráva tiskové agentury Dow Jones z téhož dne, která potvrzuje, že „Řecko navrhuje restrukturalizaci svého dluhu“, se opírá o anonymní zdroje, které opakují Roubiniho slova. Tím jeho prvotní poznámky získávají na síle a kruh se uzavírá. „Informace“ se dostává do finančního tisku.
Fámy na hranici zločinnosti
Na finančních trzích zanedlouho zavládne bouře, která se uklidní teprve za několik dní. V pátek se situace opakuje: německý týdeník Der Spiegel přichází s „odhalením“, že v Lucemburku se má ještě téhož večera konat „tajná schůze“ ministrů financí eurozóny. Tentokrát by se měla věnovat „řecké žádosti“ o opuštění eurozóny. Nic menšího. Zdroj zde není uveden žádný, to však tiskovým agenturám nijak nebrání v tom, aby informaci předaly dál. Euro padá.
V Lucemburku se konala schůze ministrů financí zemí G20 (Německa, Francie, Itálie a Španělska) s Jean-Claudem Trichetem, šéfem Evropské centrální banky. Cílem bylo s Papakonstantinem debatovat o řeckém plánu rozpočtové úpravy. V dobách krize jde o něco zcela běžného. „Nebavili jsme se o odchodu Řecka z eurozóny, myslíme si, že jde o skutečně nesmyslnou možnost,“ vysvětlil Juncker. Podle řeckého premiéra Jorgese Papandreua se podobné zvěsti „pohybují na hranici zločinu“.
Komu takový „zločin“ slouží? Těm, kdo si vsadili proti Aténám. Jedná se hlavně o spekulanty, kteří nakoupili řecké CDS [credit default swaps, tedy finanční produkty jistící kupujícího proti dlužníkovu bankrotu] a kteří svůj vklad mohou získat jedině v případě řecké platební neschopnosti. Dále pak jde o ty, kteří se v Řecku zadlužili či své peníze dostali z Řecka ven, a mají proto silný zájem na návratu k drachmě. Fámám ještě zdaleka není konec.
