01. Důvody: Nejen hospodářská krize

„Na Puerta del Sol byla 15. května i jedna z mých nejlepších studentek za posledních několik let. Pracuje jako koncipientka v advokátní kanceláři za 300 euro měsíčně,“ vypravuje doktorka politologie z Autonomní univerzity v Madridu (UAM) Irene Martínová. Tento případ není výjimečný, ba naopak ukázkově vystihuje problém mladých Španělů, kteří znají pracovní prekaritu až moc dobře. Ve Španělsku dosahuje míra nezaměstnanosti mladých lidí 43 %. „Jejich situace je v Evropě vůbec nejhorší. Dokonce horší než v Řecku,“ zdůrazňuje. Martínová označuje mladé lidi za nejvýznamnější složku Hnutí 15. května. Podle jejího názoru „náleží k nepříliš známým organizacím a jde o lidi, kteří nejsou moc zpolitizovaní.“ Ve skutečnosti sdílejí jednu „objektivní katastrofální situaci, která se pravděpodobně ještě zhorší“.

Ačkoliv hospodářské podmínky jsou pro vysvětlení tohoto fenoménu zásadní, nejsou jediné. Podle profesora sociologie z madridské univerzity Complutense Ignacia Sáncheze-Cuency je vliv krize zcela zřejmý: „Podmínky byly jasné už od května 2010, kdy José Luis Rodríguez Zapatero učinil velký obrat v hospodářské politice.“ Nicméně jako motiv označuje „široce rozšířené přesvědčení o tom, že vláda není schopna situaci čelit”. Platforma DRY kritizuje, že „politici a bankéři na lidi nahlížejí jako na zboží“. Podle jeho názoru mají ve skutečnosti vládní představitelé a strany spoutané ruce. „Vlády nemohou samostatně zareagovat na krizi jinak, než jak to nadiktuje EU či Německo,“ vysvětluje.

02. Cíle: Zlepšení demokracie

Jedna z kritik Hnutí 15. května směřuje na jeho frázovitost proti stávajícímu demokratickému systému. „Nezastupují nás!“ zní jedno z jejich nejčastějších hesel. Profesor politologie a bývalý ředitel Centra sociologických studií Fernando Vallespín zdůrazňuje symbolický charakter mobilizace a klade důraz na to, že „jde o to nejvýznamnější, čeho se doposud dosáhlo, protože panují nedostatky ve fungování demokracie ve směru politika-společnost.“ Tyto nedostatky vyplývají i z anket. Už více než rok občané na politiky a politické strany pohlížejí jako na třetí problém státu. Hnutí 15. května má za to, že „čtyřletý bianco šek vypsaný pro politiky ve volbách vypršel“, oznamuje politolog Juan Carlos Monedero, který volá po horizontálním zúčtování, které budou po 22. květnu muset politici provést.

03 Příklad: Nákaza z jihu

Větry revoluce arabského světa dorazily až do Španělska. Ovšem se vlastní podobě: „Ty nejnovátorštější návrhy pocházejí z jihu,“ prohlašuje Monedero. Podle politologa z Autonomní univerzity v Madridu Ignacia Criada mají obě hnutí jediný styčný bod v podobě využívání sociálních sítí. „Umožnily dát dohromady velice rozdílné skupiny i osoby,“ domnívá se Criado. Irene Martínová, která se zabývá politickou kulturou mladých lidí jasně odlišuje výchozí situaci: „Tady existuje demokracie a tam nikoliv.“ Nicméně jisté vazby tam přesto vidí. „Je mnohem snazší se zmobilizovat, když se svět právě bouří,“ vysvětluje.

04 Dopady: Lekce pro politiky

Podle některých odborníků může dojít ke změnám u lidí blízkých k tradičním stranám. Podle Vallespína existují dvě možnosti vývoje ve střednědobém horizontu jako následek „demokratické únavy“, která se už začíná projevovat. Na jedné straně „reforma volebního systému cestou navýšení počtu poslanců v Kongresu až na 400 [v současné době 350 poslanců], což ústava umožňuje“ a na druhé straně „otevření seznamu“ politických stran. Profesor varuje před nebezpečím stávající situace. „Mohla by se zvrtnout v levicový populismus,“ varuje a uvádí tři paralely: nedůvěra vůči politickým elitám, apelování na národní cítění a zjednodušování či zobecňování problémů, politiků a stran. Ještě skeptičtější je profesor politologie z Univerzity ve Valencii Pablo Oñate. „Zmobilizovat lidi je snadné, ale obtížné je udržet aktivní.“ Přesto doufá, že tradiční politické formace nebudou hluché: „Udělaly by dobře, kdyby zareagovaly a otevřely se občanům,“ uvádí.

05. Budoucnost: Jak dosáhnout změn

Vzhledem k nekoherentním postojům jednotlivých skupin, které toto hnutí tvoří, experti pochybují o jeho kontinuitě. Podle profesora politologie z Otevřené univerzity Katalánska (OUK) Ismaela Peñy „se buď vytvoří politická strana, nebo bude velice těžké, aby tradiční politická uskupení něco změnila.“ Zatím se k tomu mluvčí platformy DRY vyjadřovali opatrně s tím, že je ještě příliš brzy. Vzhledem k síle, kterou tábory a shromáždění nabírají, se Vallespín domnívá, že duch tohoto hnutí „bude živý i v příštích parlamentních volbách“. To podle něj ovšem neznamená, že „budou tábořit bez přestávky, spíše dojde na jasně zacílené protesty“.