Bělehrad, květen 2008. Večer vítězství pro-evropské koalice v parlamentních volbách (AFP).

Dvojí metr na Island a Balkán

Nadšení s jakým členské země přijaly žádost Reykjavíku o vstup do Unie kontrastuje s opatrností až nepřátelstvím vůči bývalým jugoslávským republikám a Turecku. EU si nemůže dovolit dělat dojem, že některé kandidáty upřednostňuje před ostatními.

Zveřejněno dne 31 července 2009 v 13:15
Bělehrad, květen 2008. Večer vítězství pro-evropské koalice v parlamentních volbách (AFP).

Překvapivě rychle požádaly členské země Komisi o přijetí žádosti Islandu o vstup do evropského klubu. Nyní se obávají, že udělaly politickou chybu a mají nepříjemný pocit, že tak balkánským zemím daly neomaleně na srozuměnou, že si před branami Unie musí ještě počkat.

S bálkánskými zeměmi Evropané bezpochyby počítají, ale Islandu, Norsku a Švýcarsku, tedy zemím bohatým, stabilním a spolehlivým, přisuzují statut jakýchsi přirozených členů EU. O Balkánu, tradičním sudu střelného prachu panuje zcela jiné mínění. To ještě přiživuje zločinnost a korupce bující v Bulharsku a Rumunsku, které již členy Unie jsou. Politolog Daniel Korski z panevropského thinktanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR, European Council on Foreign Relations), celý kontext shrnuje následovně: „Island měl být členem EU už dávno; ostatní země naopak stále ještě svou identitu hledají.“

Island předložil svou žádost 23. července a již o pouhé dva pracovní dny později dostal schválení ministrů zahraničních věcí EU. Kontrast se zkušeností balkánských kandidátů už nemůže být větší. Makedonie předložila svou žádost v březnu 2004 a na její přijetí musela čekat až do prosince 2005; Albánie ji podala v letošním dubnu a na její přijetí stále čeká, evropská sedmadvacítka totiž stále přezkoumává právoplatnost voleb, které se v této zemi konaly v červnu.

Tím, kdo nakonec rozhodne, zda Island splnil přístupová kritéria: stabilní demokracii, tržní hospodářství a kapacitu podrobit se acquis communautaire, bude Evropská komise. Čistě formální záležitost. Očekává se, že země dostane definitivně zelenou už v prosinci. A to i přes ujišťování Evropského komisaře pro rozšíření, Olliho Rehna, že přezkoumání kandidatury Reykjavíku „bude přísné, objektivní, bez jakéhokoliv nadržování a potrvá tak dlouho, jak bude třeba.“ Oficiální proces vyjednávání pak budou muset začít členské státy. Vzhledem k dosavadním poutům mezi Islandem a Unií by se tento proces mohl zakončit v polovině roku 2011. I když se dá očekávat tuhé vyjednávání v otázce rybolovu, která je klíčovým prvkem islandské národní identity.

Newsletter v češtině

Čekací listina

Island tak přibude na seznamu, na kterém už jsou tři další kandidáti: Chorvatsko, Turecko a Makedonie. Každá z těchto zemí se nachází v jiném stavu vyjednávání o 35 kapitolách, ze kterých se vstupní proces skládá. Makedonci na zahájení vstupních rozhovorů stále čekají. Paralyzují je požadavky, které jim kladou Řekové ohledně změny názvu země. Chorvaté očekávali uzavření rozhovorů do konce tohoto roku, ale nepočítali s vetem Slovinska, které požaduje vyřešení problému s hranicemi mezi oběma státy. Žádost Turecka byla přijata v roce 1999, ale rozhovory začaly až v roce 2005. Jedenáct jejích kapitol je otevřených, ale dalších osm je na žádost Kypru zablokováno. V rozhovorech se tedy nemůže pokračovat.

Pro srovnání: ve chvíli, kdy Island započne vyjednávání, bude mít již 22 kapitol uzavřených díky svému členství v Evropském hospodářském prostoru a Schengenském prostoru.

Carl Bildt, ministr zahraničí Švédska, které je nyní v čele rotujícího předsednictví EU ujišťuje, že „zrychlená procedura pro Island neexistuje,“ a že země těží pouze ze svého členství v Schengenu a v jednotném trhu. Aby kritiky uklidnil, navrhl „dát na podzim nový impuls evropskému integračnímu procesu balkánských zemí.“ To bude zásadní jak pro region, tak pro Unii. V Bruselu se už ví, na základě uplatnění stejného principu v Srbsku při volbách v roce 2008, že pootevření dveří do EU balkánské ultranacionalisty oslabuje a jejich přivření naopak posiluje. Carl Bildt se navíc domnívá, že „důvěryhodnost EU ve světě také závisí na tom, jakým způsobem si vyřešíme problémy u nás.

Ostatní země v regionu, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina se nachází každá v jiném stádiu svých vztahů k Unii. První fáze přistoupení se Srbsku neotevře, dokud nebude generál Ratko Mladić, jeden z autorů masakru ve Srebrenici, vydán trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Bosna trpí vnitřním rozdělením a je stále pod mezinárodním poručnictvím. A Kosovo není ještě ani uznáno všemi zeměmi EU.

Island patřil až do roku 1944 Dánsku, je členem NATO a všech ostatních klubů,“ připomíná politolog Daniel Korski. „Do EU vstupuje opožděně a to by mohlo zrychlení jeho integrace ospravedlnit. Islanďané do EU vstoupí před Chorvaty.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma