Vyberte si jazyk
V noci z neděle na pondělí vláda rozhodla, že se Německo nejpozději do roku 2022 zcela vzdá jaderné energie. Už od nynějška zůstane mimo provoz sedm z celkových 17 jaderných elektráren a zbývající budou postupně odstavovány v 10 následujících letech. Nahradit je mají alternativní zdroje energie, které teď země musí rychle rozvíjet.
Pro odpůrce jaderné energie je to důvod k oslavě. Berlínský list Tageszeitung na své titulní straně oživuje legendární samolepku z počátků německého protijaderného hnutí, kterou dekorovalo novou hrdinku: kancléřku Angelu Merkelovou. Ale boj neskončil, ujišťuje alternativní deník:
„Ještě před šesti měsíci měla být na základě rozhodnutí vlády kancléřky Merkelové životnost atomových elektráren prodloužena minimálně do roku 2030. Dnes je jich od sítě odpojena už polovina. […] Oproti někdejšímu rozhodnutí vlády rudozelené koalice [Gerharda Schrödera] z roku 2000 o odklonu od jádra dnes proti němu nestojí opozice, která by jej chtěla zvrátit. […]. Energetický obrat by mohl vstoupit do další fáze a stát se do roku 2020 nezvratným. Teď, když je konec jádra vyřešen, je třeba ještě skoncovat s uhlím a také vypracovat plán na snížení spotřeby ropy a zemního plynu.“
Možné kritice vládního rozhodnutí se snaží předejít mnichovský list Süddeutsche Zeitung.
„Je načase konec jádra chápat jako šanci, a nikoliv jen jako ztrátu, jako ránu pro průmysl či jako podivného osamoceného jezdce na poli ekonomiky poháněné atomovou energií. Odchod [od jádra] nabízí velké množství příležitostí, pokud bude chápán jako přestavba, jako zahájení solární éry, která by mohla být ekonomicky výhodná. Pokud se na celou záležitost budeme dívat správně, Německo se stane předvojem obratu, který by měl provést každý národ na Zemi kvůli omezeným kapacitám naší planety. Obrat, který nepovede k zániku elektráren v Německu, ale i fosilních paliv vůbec.“
Tento plán si jistě zaslouží přídomek „ambiciózní“, uznává Frankfurter Allgemeine Zeitung. Označení však s sebou nese i jistou dávku skepticismu. Podle konzervativního deníku vyjde stát rozhodnutí na 2 miliardy euro ročně a navíc „bude třeba zodpovědět otázky, zda bude možné zajistit dodávky energie spolehlivým způsobem“. „Ten, kdo toto není schopen garantovat a přitom odstavuje elektrárny, jedná přinejmenším lehkovážně,“ domnívá se FAZ a poukazuje na množství neznámých, se kterými se bude třeba v následujících 10 letech vypořádat, a na nevyhnutelnou potřebu restrukturalizovat německou rozvodnou síť. A ve výsledku to vše bude muset zaplatit německý daňový poplatník. „Odklon od jádra není zadarmo a zaplatit jej musí všichni.“
Jak mohlo být tak důležité rozhodnutí učiněno v takovém spěchu pod vlivem emocí z katastrofy ve Fukušimě a v rozporu se sliby voličům?, táže se Die Welt. Berlínský deník vyzývá k odmítnutí tohoto „nedemokratického sóla“ v Německu i v Evropě. „Jestliže chce tak mocný zakladatelský stát jako Německo zavést Evropu a celý svět na novou energetickou cestu, bylo by bývalo vhodné tento projekt projednat na celoevropské úrovni, je to běh na dlouhou trať. Chce to čas.“ Konzervativní deník lituje, že Angela Merkelová dospěla k rozhodnutí, „aniž by respektovala postoje ostatních členských států EU“, a zejména „brala ohled na rozdílné postoje k jaderné otázce ve východní a západní Evropě“.
Podle deníku Die Welt,
„je Německo sólojezdcem – jeho průkopnická role opírající se o morální postoje bude za hranicemi jistě kvitována s nadšením. Ovšem podstata trvale udržitelného rozvoje s sebou nese i určitý odstup od momentálního rozrušení; je třeba si dát načas; uvědomit si, že odmítnutí atomu ještě není odpovědí na komplexní otázky ohledně energetických zdrojů zítřka. Jsme svědky zrození spojenectví laiků uzavřeného těmi, kdo chtějí konečně vládnout silnou rukou, a těmi, kdo chtějí obejít parlament a veřejné mínění pod tlakem ekologů, kteří se drží jakéhosi morálního postoje. Naše země to nemůže připustit.“
Reakce
Merkelová pohřbila Evropu energie
„Kdo si dnes vzpomene, že Evropa byla vybudována na energetickém základě? Že na začátku stálo Evropské společenství uhlí a oceli? Že tento symbol byl prvním srdcem budoucí velmoci, jejíž slib k sobě pojil dva z velkých vzájemných protivníků minulých století?“ ptá se Yves Harté, komentátor bordelaiského deníku Sud-Ouest, poté, co bylo oznámeno, že Německo do roku 2022 uzavře všechny své atomové elektrárny.
„Je pravda, že tehdy byla doba jiné utopie. [...] Společná energie? To tehdy byla budoucnost. Je tedy lehkou ironií dívat se dnes, jak se Německo snaží s nukleární energii radikálně zkoncovat, bez toho, aby své rozhodnutí s kýmkoliv konzultovalo [...].
V otázkách jaderné energie jsou světovou jedničkou francouzi. Německo za nimi zaostává. Angela Merkelová došla k rozhodnutí, že je lépe se angažovat jinde a prozkoumat jiné trhy, mezi jinými i trh s obnovitelnými energiemi. Tam Německu patří budoucnost. Zapomíná se však, že země bude zatím spotřebovávat ještě více uhlí a produkovat ještě více oxidu uhličitého, jehož výše již loni dosáhla rekordu. Zapomene se říci i to, že Německo bude muset dovážet víc ruského plynu a ... francouzské jaderné elektřiny. Kdo však zmíní to, že toto radikální a energické rozhodnutí podkopává základy, na kterých byla postavena původní Evropa, ta která se rozhodla dělit se o své tehdejší energie, uhlí a ocel?“
