„19 % zdrojů je využíváno nadměrně a 8 % jich je zcela vyčerpaných,“ i když situace „zůstává posledních deset až patnáct let relativně stabilní,“ upozorňuje ve své zprávě o světovém stavu rybolovu publikované v březnu tohoto roku Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Podle závěrů této zprávy jsou světové zásobárny ryb nadměrně využívány či vyčerpány z 27 %, 20 % jich je využíváno mírně a 1 % se nyní obnovuje „po předchozím celkovém vyčerpání“, uvádí FAO. 52 % úlovků „hraničí s maximálním konstantním výnosem."

Pokud jde oEvropskou unii, ta uvádí, že produktivita mořských zásobáren „je ohrožena z důvodu omezené reprodukční schopnosti. Intenzivně je využíváno 80 % zásobáren. Výnosy se zdají být limitované.“Co na to říkají nezávislí odborníci? „Dosáhli jsme nejvyšší míry využívání moří, ale zásoby se nevyčerpají nikdy,“ říká Fernando de la Gándara ze Španělského ústavu oceánografie, koordinátor týmu expertů, který se zabýval reprodukcí červeného tuňáka v zajetí.

Některé nevládní organizace nicméně při hodnocení situace tyto nuance neberou v potaz: „Nadměrný rybolov vyprázdnil evropská moře do té míry, že 80 % zásobáren ryb je využíváno nadměrně a 69 % z nich hrozí úplné vyčerpání,“ uvádí ve své zprávě organizace na ochranu oceánů Oceana. Raúl García, který má v organizaci na ochranu přírody WWF na starosti rybolov, se domnívá, že „problémy jsou na různých místech. Na příklad s červeným tuňákem v Severním ledovém oceánu, s bachněmi v Baltském moři, se štikozubcem v Biskajském zálivu a při pobřeží Atlantiku.“ Organizace Greenpeace sestavila seznam patnácti druhů vystavených nadměrnému rybolovu, na němž figurují jmenovitě mník, langusta, různé druhy tuňáků, atlantický halibut a mořský jazyk.

Optimální výlov?

Rybáři výroky ekologů odmítají. „Když se ohánějí závěry FAO, podle níž polovina mořských druhů ryb podléhá nadměrnému rybolovu, tak při tom špatně interpretují situaci,“ říká Javier Garat, předseda Španělské konfederace pro rybolov (Cepesca). „Tenhle údaj totiž znamená, že dané druhy jsou loveny v optimální míře. My jsme první, kterým leží ochrana moře na srdci, rádi bychom v rybolovu i nadále pokračovali. Ve Španělsku a v Evropské unii jsou zákony o rybolovu velice přísné, daleko přísnější než v jiných zemích. Samozřejmě dochází k výkyvům a nemůžu popřít, že za nimi stojí nelegální rybáři lovící v mezinárodních vodách, ale nás se to netýká.“

Omezuje se lov proto, aby se zásobárny ryb nevyčerpaly? Teoreticky ne, rybářská praxe zůstává přibližně stejná. V hlavních světových rybářských regionech bylo podle údajů FAO v roce 2006 uloveno 92 milionů tun ryb, korýšů a měkkýšů, což je hned po roce 2003 (90,5 milionů tun) nejnižší výnos za posledních deset let. Zároveň se dramaticky snížil počet evropských rybářských lodí, zvláště pak španělských.

Největší světovou rybářskou mocí je Čína. Ročně naloví 17 milionů tun ryb a mořská produkce, která zahrnuje i produkty akvakultury, dosahuje výše 51 milionů tun. Španělsko je jedničkou v Evropě a se svými 950 000 tunami celkových úlovků v roce 2006 (podle FAO), respektive 778 000 tunami vyloděných úlovků (podle údajů EU) zaujímá 22. místo na světovém žebříčku. 50 % produkce přitom zajišťuje akvakultura. Tendenci lze sledovat v restauracích, kde se stále častěji podávají chovní okouni, pražmy a kambaly. Chov ryb je šetrnější k přírodě, ekologové ale upozorňují na to, že i chovné stanice konzumují mořské tvory: „Průmysl akvakultury potřebuje k zajištění výživy chovné stanice obrovské množství ryb,“ zdůrazňuje Greenpeace.