Mezi průmyslovými společnostmi, které zblízka sledují probíhající arabské revoluce, nalezneme mnoho německých firem. V létě 2009 založilo několik z nich – například finanční skupiny jako Deutsche Bank nebo průmysloví giganti E.ON, RWE nebo Siemens – konsorcium Desertec, které stojí u zrodu velice ambiciózního projektu. V severoafrických pouštích chce vyrábět ve velkém sluneční a větrnou energii a dodávat potřebnou elektřinu nejen zemím tohoto regionu, ale také Evropě.

Čísla, na nichž projekt staví, jsou kolosální. Do roku 2050 má být pokryta spotřeba elektřiny Blízkého východu a severní Afriky a 15 % spotřeby starého kontinentu. Celková investice má činit zhruba 400 miliard eur na období 40 let. Vedení konsorcia Desertec Industrial Initiative (DII) se sídlem v Mnichově, které má do roku 2012 vytvořit technické, právní a ekonomické zázemí projektu, nicméně upozorňuje na to, že tu neběží o velký projekt „za 400 miliard“, ale především propojení několika místních projektů – respektive třiceti, jak upřesňuje vedení DII. Pro výstavbu první sluneční elektrárny o výkonu 500 megawattů bylo vybráno Maroko.

Desertec nic neohrozí

S příchodem tuniské revoluce samozřejmě vyvstala hlodavá otázka: Nezpochybní „arabské jaro“ konsorcium, které vzniklo v době diktátorských režimů v Tunisku a Egyptě? Nizozemec Paul van Son, ředitel DII, si to nemyslí. Již 4. března vydal prohlášení, na které se jeho tým v souvislosti s touto otázkou stále odvolává. Je pravda, že „by současné politické změny mohly způsobit prodlevy v plánování výstavby prvních zařízení“, samotný Desertec tím ale nezpochybňují.

Právě naopak. „Mise DII – dlouhodobé zhodnocení obnovitelných energií pro místní obyvatelstvo a vývoz do Evropy – neztratí na významu v žádném případě, tvrdí van Son. Severoafrická populace zaznamená do roku 2050 silný nárůst. Budeme svědky vyšší poptávky po energiích, zaměstnanost a perspektivy mladých se stanou naléhavým tématem. (…) Desertec, to je také rozvoj nových průmyslových odvětví v severní Africe a na Blízkém východě, vytváření pracovních míst a transfer technologií a znalostí.“ V polovině dubna odsouhlasili čtyři tuniští ministři zahájení studie proveditelnosti pro velké projekty v oblasti sluneční a větrné energie. To je povzbuzující signál pro konsorcium, které si v Tunisu otevřelo kancelář. Jejím ředitelem je bývalý ředitel Siemensu.

Nejvíc jej prosazuje Německo

Jako výraz důvěry Evropanů v proces probíhající v Egyptě lze vnímat to, že výroční konference Desertecu plánovaná na listopad se bude konat právě v Káhiře. A pak jsou tu dvě nedávné události, které se sice explicitně nezmiňují, které ale mohou Desertec jen utvrdit v jeho směřování: Finanční podpora, kterou se skupina G8 rozhodla na zasedání v Deauville ve dnech 26.- 27. května poskytnout zemím procházejícím demokratizačním procesem, a dále odklon od jádra v Německu, jenž potřebu obnovitelných zdrojů energie jen posílí.

Francouzi se k Desertecu příliš vstřícně nestavějí, s výjimkou společnosti Saint-Gobain, která patří ke skupinám, jež se připojily k jeho zakladatelům. Naopak v Německu byl projekt přijat jednomyslně a ukazuje, nakolik země získává v oblasti čistých energií před ostatními náskok. To, že by Zelení a Greepeace podporovaly projekt, v němž hrají energetické skupiny E.ON a RWE významnou úlohu, se příliš často nevidí. Projektu nahrává i fakt, že eurokomisařem pro energetiku je Němec Günther Oettinger.