Vyberte si jazyk
Hodně lidí si myslí, že k tomu, aby mohl člověk vládnout, musí být velký. Samozřejmě existují i výjimky, jako na příklad Sarkozy či Berlusconi, kteří nosí boty s podpatkem a ještě si před novináři stoupají na špičky. Malá výška je nicméně synonymem výsměchu. Ve Francii se tak mluví o „malém protivovi“ („petit teigneux“) nebo ještě hůř o „kraťasu na prackách“ („court sur pattes“). Na italském poloostrově jsou poetičtější. Stejně jako v České republice, i tam nazývají lidi menšího vzrůstu „špunt“, ovšem dodávají „od láhve“ („un tappo de bottiglia“). Španělé, kteří jsou zvyklí na slunce, dávají přednost „špuntu od bazénu“ („tapón de alberca“), zatímco v Německu, kde více prší, se používá výraz „Knirps“, kterým se obyčejně označuje malý kapesní deštník.
Naštěstí výška není vše. Maličcí se často snaží tento velký handicap nějak vykompenzovat... V Litvě se ostatně říká, že jediné, co je důležité, je kopanec („svarbu ne ūgis, o smūgis“). Menší vzrůst nakonec není tak zcela k zahození! Člověk může být, jak říkají Němci, „malý, ale něžný“ („Klein aber fein“) a „péct houstičky“ („Kleine Brötchen backen“) nebo po francouzsku „malý, ale silný“ („petit mais costaud“). Malí muži mohou být taktéž velice dobrými milenci Angličanek, které se domnívají, že dobré věci přicházejí v malém balení („good things come in small packages“). I Poláci se umí dobře obrnit proti výsměškům. Na neustále se opakující výpady reagují mnozí větou: „Gdy rozdawali wzrost, stałem/stałam po inteligencję“. („Když se rozdával vzrůst, stál/a frontu na chytrost.“) No ovšem!
Pierre-Anthony Canovas
