Rumunské město Sculeni, duben 2009. Moldavští studenti volají po svržení prezidenta (AFP)

Rumunsko je bránou do Evropy

Od vstupu Rumunska do EU se tato země stala bránou do Evropy pro mladé Moldavany. Studentů přibývá a Bukurešť jim směle vydává rumunské pasy. Zatímco Moldavsko obviňuje svého souseda, že si dělá nároky na své bývalé území, v Kišiněvě se vytvořila parlamentní „evropská integrace".

Zveřejněno dne 10 srpna 2009 v 14:46
Rumunské město Sculeni, duben 2009. Moldavští studenti volají po svržení prezidenta (AFP)

Ze svého pokojíku na univerzitní koleji v Bukurešti má Andrei Babcinetchi výhled na betonové hřiště a paneláky z komunistické doby. Ještě to není ten Západ, o kterém moldavský student snil, ale je to alespoň první krok. Pobyt v Rumunsku je pro jeho krajany mířící do západních zemí povinnou přestupní stanicí. „Jsem zapsaný na Akademii ekonomických studií,“ vysvětluje student. "Za dva roky bych měl získat magisterský titul a pak bych rád pokračoval ve studiu v západní Evropě. Kdybych zůstal v Moldávii, neměl bych žádnou šanci. Rumunsko je v Evropské unii a diplom, který získám v Bukurešti, bude uznán ve všech členských zemích. Nechceme zůstat izolováni od zbytku světa. Jsme součástí Unie.

Podobně jako Andrei Babtcinetchi přijeli do Rumunska studovat desetitisíce mladých Moldavanů, všichni hnáni touhou dobýt Evropu. Rumunský pas, o který žádají, je pro ně klíčem k Schengenskému prostoru EU.

Moldávie je bývalým rumunským územím, které po druhé světové válce zabral Sovětský svaz. Dvě třetiny ze čtyř milionů Moldavanů jsou orientované prorumunsky, zbylá třetina je proruská. Země, která získala samostatnost po rozpadu SSSR v roce 1991, zchudla po návratu komunistů k moci v roce 2001. Rumunsko, které vstoupilo do EU v roce 2007, se pro mladé prorumunské Moldavany stalo velice atraktivní. „Moldávie není na přístup k EU připravena,“ tvrdí sociolog Dan Dungaciu. „Tito mladí lidé chtějí do Unie vstoupit individuálně. Klíčem je pro ně rumunská státní příslušnost.

  1. dubna se rumunský prezident Traian Basescu obrátil s obhajobou moldavského případu na Parlament. „Nemůžeme připustit, aby nová generace Moldavanů nemohla jezdit za studiem do Rumunska nebo do dalších evropských zemí,“ řekl. Prezident požádal bukurešťskou vládu, aby urychlila proces získávání pasů pro prorumunské Moldavany. Od té doby přijal rumunský konzulát v moldavské metropoli Kišiněv na 800 000 žádostí o pas.

Nová zpráva z Bukurešti rozjitřila vztahy mezi oběma zeměmi. Napětí dostoupilo vrcholu 5. dubna v době konání parlamentních voleb, kdy na mnoha místech v Kišiněvě hořelo. Nakonec mladí demonstranti podpálili i Parlament. Demokratická proevropská opozice zpochybnila vítězství komunistické strany, v jejímž čele stojí prezident Vladimir Voronin, blízký Rusku.

Newsletter v češtině

Nejvyšší představitel Moldavska obvinil Rumunsko z toho, že se v Kišiněvě snaží narušit pořádek a že si dělá nároky na území Moldávie. Pro rumunské občany pak zavedl vízovou povinnost. Násilné represe proti antikomunistickým demonstrantům v Kišiněvě ještě více popudily prezidenta Basescu, který před rumunskými poslanci řekl: „V jednadvacátém století narážíme na absenci právního státu, etnickou diskriminaci, represi stoupenců opozice a na cenzuru. Všechny tyto elementy vytvářejí atmosféru teroru.“

Vítězství protikomunistické opozice v předčasných volbách konaných 29. července by mělo vztahy mezi oběma zeměmi zklidnit. Moldavští studenti v Rumunsku, skuteční iniciátoři kišiněvských událostí, se dnes radují ze svého vítězství. „Konečně můžeme seriózně mluvit o našem vstupu do EU,“ říká Andrei Babtcinetchi. „Rychle jsme přičichli ke svobodě.“

Komunistická strana, která ve volbách získala 48 křesel oproti 53 opozičním, nicméně zůstává největší mocenskou silou v zemi. V politických diskuzích bude mít její slovo určitě váhu, například už proto, že k volbě nového prezidenta je v Parlamentu potřeba získat 61 hlasů. Ovšem mimo tyto počty lze říct, že výsledek voleb vlil novou mízu do žil Moldavanům, kteří chtějí získat rumunskou státní příslušnost. „Podle našich odhadů získá rumunskou státní příslušnost dva miliony Moldavanů,“ tvrdí prezident Basescu. Což je polovina moldavské populace.

POLITIKA

Koalice pro Evropu

Čtyřem moldavským politickým stranám, které stály v opozici vůči režimu komunistického prezidenta Vladimíra Voronina, se podařilo 8. srpna sestavit koalici. Koaliční poslanci získali v parlamentu 53 křesel o proti 48 křeslům komunistů. „Jsme si vědomi odpovědnosti, kterou máme,“ tvrdí na titulní straně deníku Timpul čtyři lídři moldavských demokratů. Jejich hlavní program napovídá samotné jméno - „Koalice pro evropskou integraci“ Moldavska. „Je to přelom!“ píše Arcadie Gherasim v úvodníku. „Ze všeho nejdříve bude Koalice muset podepsat v Bruselu dohodu o přidružení de EU." Ta by ztvrdila zánik komunistického režimu, který doposud bránil Moldavsku tuto dohodu podepsat. Po podepsání tohoto dokumentu „už žádná 'Voroninova nehoda' nebude moci zakázat statisícům mladých Moldavanů svobodně přejít přes řeku Prout na cestě do Evropy!“ píše list Timpul.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma