Zpráva Evropské předsednictví

Ambiciózní Polsko startuje

Předsednictví EU se první červencový den ujme Polsko. Díky své úspěšné politické a ekonomické transformaci může Evropě ukázat cestu z krize, domnívá se nejčtenější varšavský týdeník.

Zveřejněno dne 30 června 2011 v 15:18

Polské předsednictví Evropské unie začíná v příhodnou chvíli. Polsku poslední dobou vane vítr do plachet. Svých úkolů se zhostilo vlastními silami, aniž by využívalo služeb reklamních magnátů či PR agentur.

Prozatím jde vše jak na drátku. Ale vzhledem k tomu, že máme na krku volební kampaň před říjnovými parlamentními volbami, stačí malé uklouznutí a dosud příznivě naladěná evropská média začnou vykopávat staré stereotypy o „polském galimatyáši“. Kromě technických otázek musí Polsko uvážlivě budovat spojenectví a opečovávat své vztahy s Evropským parlamentem.

Pokud chce vláda dát předsednictví nějaký smysl, bude se muset zamyslet nad tím, co chce po sobě vlastně zanechat. Belgické předsednictví [od 1. července do 31. prosince 2010] zanechalo dobrý dojem, přestože byla země bez vlády! Přitom se muselo zabývat složitými otázkami, jako například problémem evropského patentu.

Obránci evropského ducha

Prostoru pro velkorysé myšlenky je dost, protože problémy, které Evropa musí řešit, jsou obrovské. Můžeme si však klást otázku, zda země, jejíž HDP představuje pouze 5 % unijního HDP a která teprve aspiruje na přijetí eura, může probírat hospodářské záležitosti s většími státy jako rovný s rovným. Polská vláda nemůže schovávat hlavu do písku a nevidět, že Evropa se nachází v bodě zvratu. Periferie Evropy je v plamenech kvůli hospodářským chybám z dob nedávno minulých a kontrole by se mohla vymknout i sociální revolta.

Newsletter v češtině

Polsko by mohlo tvrdit, že se ho to vůbec netýká, neboť ekonomicky si dokáže poradit. Pokušení jednat je o to větší, že brzy odstartuje vyjednávání o novém rozpočtovém rámci, v němž půjde o obrovské částky. Nejjednodušší by bylo říct evropským partnerům, ať nechají vše jako dosud, a bohaté státy vyzvat k vypsání šeku na 100 miliard euro, které podle stávajících pravidel náleží nově přistoupivším státům [zejména východoevropským].

Polsko se už řadu let zaštiťuje heslem solidarity a po Evropě vyžaduje prostředky pro nové členské státy. Dnes se jedná o problém finanční solidarity na záchranu jihoevropských států. Ta bude mít dopad na tradiční solidaritu, z níž profituje Polsko. Můžeme hájit naše zájmy a mlčet a zároveň sázet na příznivý sled událostí. Ale rovněž můžeme představit „nový příběh“, abychom se zapsali jako obránci evropského ducha a zastánci nové smlouvy, která bude vyhovovat jihu i severu kontinentu.

Druhým tématem je evropské sousedství. Se závistí a obdivem čteme projev Baracka Obamy o změnách na Blízkém východě a v severní Africe. Mistrovské dílo. Arabská revoluce je v něm prezentována jako nová kapitola v boji za americkou nezávislost. Barack Obama řekl mladým Arabům, že jsou jako Američané. Evropští představitelé by si z toho měli vzít příklad. Avšak Evropou v této otázce zmítá celá řada pochybností. Dech arabských revolucí cítí v zádech, ale není si jistá, jaký bude konečný dopad těchto změn.

Polsko se musí projevit sebevědomě

Pro Polsko je to výzva. Musíme ukázat, že evropské dějiny nejsou dějinami nadvlády nad ostatními kontinenty, ale dějinami úspěšné demokratizace, o které se nám před více než dvaceti lety v našich končinách ani nezdálo. Polsko musí prezentovat to, co bylo dosaženo v rámci jeho vlastní transformace, a trvat na vytvoření zvláštního představitele pro reformy v arabském světě. Tento post by měl být vyhrazen některému středoevropskému politikovi těžkého kalibru. Měli bychom EU donutit vytvořit ambiciózní balíček s cílem podpořit transformaci, která bude zahrnovat i liberalizaci obchodu a finanční pomoc včetně pomoci s budováním institucí vlády práva a hospodářství volného obchodu, nezávislých médií – zkrátka všech těch mechanismů, kterým vděčíme za úspěch naší transformace.

Konečný verdikt o úspěšnosti polského předsednictví však nevynesou evropští úředníci, nýbrž média a analytici. Všichni pamatují projev Tonyho Blaira v Evropském parlamentu v roce 2005. Dostalo se mu aplausu i od poslanců, kteří jej vůbec neměli v lásce. Předseda vlády Donald Tusk by měl jít touto cestou, hovořit o své vizi Evropy, a nikoliv technických aspektech předsednictví.

Následujících šest měsíců bude pro Polsko v Evropě mnohem důležitější, než si myslíme. Říká se, že členský stát se nestane členem EU, dokud jí nepředsedá. Římané se domnívali, že jen boháči jsou schopní na realitu pohlížet s odvahou. Ve snaze vyhnout se neúspěchům se začátečníci v Evropské unii nejčastěji omezují na minimální prgram. Obecně vzato se do dějin ničím zvláštním nezapisují. Polsko musí ukázat, že je sice začátečník, ale že si uvědomuje svou sílu a hodnotu.

Pohled z Itálie

Nová lokomotiva Evropy

Začátek polského předsednictví Evropské unie je pro list La Repubblica příležitostí ke zhodnocení cesty, kterou země urazila od pádu komunismu a vstupu do EU. Římský deník v reportáži zachycuje hlubokou proměnu, kterou země Solidarity prošla za poslední léta:

„Z okénka letadla společnosti LOT lze s blížící se Varšavou zahlédnout na obzoru mrakodrapy připomínající Miami, Sydney nebo Šanghaj. Když Boeing ještě o něco víc klesne, vynoří se záplava novostaveb. Letiště vypadá jako v Mnichově, na zavazadla se čeká pět minut. Vítejte v novém Polsku, zemi, která revolucí v roce 1989 a s podporou Michaila Gorbačova podnítila pád Berlínské zdi a která se prvního července ujímá předsednictví EU. Ekonomika se rozjela – Polsko je po Německu druhou lokomotivou – a politika je stabilní. Nejsou tu ani extremisté, ani šarvátky v parlamentu, nýbrž konsenzus mezi vládními liberály a opozičními postkomunisty, kteří tvoří tým pracující v zájmu země jako systému.“

Jeden z klíčů úspěchu Polska spočívá ve vazbě na německý systém, která napomohla růstu vitální a produktivní ekonomiky, na hony vzdálené realitním bublinám a spekulativnímu finančnictví Španělska nebo Irska, podotýká La Repubblica, podle níž je nová prosperita viditelná na první pohled:

„V Gdaňsku, Krakově, Poznani, Toruni a každém umělecky zaměřeném městě se nacházejí skvěle opravená historická centra plná obchodů a mladých lidí.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma