Letos v březnu vláda rumunského premiéra Emila Boca slíbila, že čerstvě uzavřená dohoda s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) nepovede ke snížení platů. Nyní je nucena přijmout po vzoru svých středoevropských protějšků podobná nepříjemná opatření a srazit příjmy státních úředníků, především těch nejvyšších. Těm se tak platy sníží o 8,4 %, zatímco důchody narostly o skrovná 2 %.

V Maďarsku dostávají ministři současné vlády Gordona Bajnaie od letošního dubna o 15 % nižší platy než jejich předchůdci z Gyurcsanyho kabinetu. Pokud jde o samotného Bajnaie, ten se spokojí se symbolickým měsíčním platem jeden forint (0,4 euro). Státní úředníci a důchodci zároveň přicházejí o třináctý plat, příspěvky na topení a další výhody, jako například půjčky na nákup bydlení. Řídícím pracovníkům se pak výplata scvrkla na polovinu. Na začátku roku se snížily také příjmy bulharských a litevských ministrů, a to o 15 %. Estonští ministři zaznamenali pokles o 8 %. V Lotyšsku poklesly platy dokonce o 15 % v únoru a dalších 20 % v červnu.

Ještě hůře než ministři dopadli v Lotyšsku učitelé, kterým byly příjmy sraženy v porovnání s předchozím rokem o 40 %. Od prvního července pak také klesla výše důchodů a různých státních příspěvků o 10 %, přičemž příspěvky na děti se snížily o polovinu. Z Lotyšska, které bývalo zemí s nejvyšší mírou růstu v celé Evropské unii, se tak během několika měsíců stal „evropský nemocný“. Jeho HDP letos poklesne o 18 % a nezaměstnanost by se měla vyšplhat k 10 %.

Bulharsko na tom není o mnoho lépe. 400 000 zaměstnancům veřejného sektoru byly nejen zmrazeny platy, ale od nynějška musejí sami přispívat svými financemi, chtějí-li pracovat v dobrých podmínkách. Už žádné zahraniční cesty a proplácení účtů za telefon a benzín. Podobně jako v Rumunsku se tato opatření vyhnula zaměstnancům ministerstva spravedlnosti a vnitra. Prozatím.