Vyberte si jazyk
Každý den vyráží 750 metrů dlouhý vlak z barcelonského nádraží do Lyonu. Pohybuje se rychlostí 40 kilometrů za hodinu. Není to moc, ale rychlost nebývá předností přepravních konvojů. Za patnáct hodin dorazí do cílové stanice, což byl ještě do loňského roku sen. Železnice totiž byla zastaralá, a především tu existoval problém s rozchodem kolejí, kvůli kterému se zboží muselo na francouzských hranicích překládat.
Španělé se do opravy tratí pustili s velkým nasazením a v prosinci projel Pyrenejemi první vlakový konvoj. Zpočátku se jednalo o tři konvoje týdně, později sedm. V důsledku toho došlo ke snížení emisí a k omezení silniční dopravy. Španělsko je přesvědčeno o tom, že nabídka vytváří poptávku, a zamýšlí tato čísla zdvojnásobit. I přes pracné začátky je Brusel přesvědčen o tom, že je Španělsko s výstavbou dálkových spojů na dobré cestě. Španělé „jsou přímo v jádru evropského integračního procesu“, konstatovala Evropská komise. V příštím roce pronikne vysokorychlostní železnice až do Katalánska, čímž bude potažmo zajištěno i přímé spojení s Madridem. Železniční spojení s Valencií se plánuje na rok 2020. Trasa má být poté prodloužena až do Cartageny. V dlouhodobějším horizontu, protože právě tak je třeba uvažovat, má vysokorychlostní trať propojit všechny přístavy Pyrenejského poloostrova ležící při Středozemním moři. Zboží se tak snadno dostane na evropský trh. A i mnohem dál.
V nejvyšších patrech bruselských věžáků se odborníci přes TEN-T, jak byla tato transevropská dopravní síť pojmenována, tváří poměrně spokojeně. Mají na starosti třicet prioritních projektů, tj. 11 000 kilometrů silnic, 32 800 železnic a 3 660 kilometrů vodních cest. Na konci roku 2010 činil objem investic 395 miliard eur; 62 % této částky je třeba využít do roku 2013. „Co se týče tras delších než 300 kilometrů, musíme do roku 2030 přesunout na železnice třetinu nákladní a osobní přepravy,“ připomíná Komise. Ohromná čísla.
Nový rozpočet EU
Na konci června Brusel zrevidoval předběžný rozpočet a vymezil deset prioritních projektů. Ke čtyřem největším patří přemostění úžiny Fehmarnbelt mezi Kodaní a Hamburkem, průplav propojující Seinu s ústím Šeldy, Brennerský tunel a železniční trať Lyon-Turín. Poslední projekt uvízl jako jediný na mrtvém bodě z důvodů, o nichž se už nějakou dobu široce rozepisuje tisk a které nejsou pouze ekonomické povahy. Plánovaný tunel pod Alpami je součástí prioritní osy č. 6 propojující Lyon s Budapeští přes Pádskou nížinu. Náš 750 metrů dlouhý konvoj by tudy měl projíždět od roku 2025, doufá Komise. Francouzi na to spoléhají do té míry, že v posledních týdnech začali uvažovat o tunelu pod Montgenèvre. „Region Rhône-Alpes nechce zůstat odstrčený,“ ozývá se v Bruselu.
Mapa Evropy se opravdu hemží probíhajícími stavbami. Sarkozy chce, aby byl průplav Seina-severní Evropa funkční do roku 2017, a nedávno mu dal zelenou. Práce na Brennerském tunelu započaly na jaře a provoz zde má být zahájen v roce 2024. V Gotthardském železničním tunelu byla ukončena fáze ražby a nyní se pracuje na montáži systémů železniční infrastruktury. Tunel má být podle plánu uveden do provozu v roce 2017. Prodloužený úsek tunelu Ceneri má být hotov v roce 2019. Bude to mít nějaký užitek? „Podívejte se na Simplonský tunel,“ odpovídá Brusel, „oba dva tunely už jsou přetížené, tím novým projíždí 110 nákladních vlaků denně.“ To stejné platí pro Brennerský tunel. Železnice jsou přetížené a dálnice ucpaná.
Strategický Stuttgart
V Belgii, Polsku a Německu to vře, což se neobejde bez politických šarvátek. Protestní hnutí blokuje projekt na výstavbu tratě propojující Stuttgart s Ulmem. Jádrem sporu je nové stuttgartské nádraží, které podle odpůrců výstavby narušuje městskou krajinu německého hlavního města automobilového průmyslu. „Probíhá vyjednávání,“ ujišťuje Brusel, „výsledky budeme znát v polovině měsíce.“
Rozepři pozorně sleduje Itálie, zejména Piemont. Právě Stuttgartem má totiž vést tzv. Projekt 17 propojující Paříž s Vídní a Bratislavou přes Štrasburk, který se tak stane pro tranzit evropského zboží konečnou stanicí. Budou tudy projíždět nákladní vlaky z Lyonu (a tudíž i z Marseille) a ze Ženevy směřující do Antverp a Rotterdamu. V hlavním městě Alsaska se tak střetne dopravní síť propojující Tyrhénské moře se Severním mořem a Atlantik s Černým mořem. „Bez tunelu Fréjus je Turín odsouzen k tomu, aby se z něj stala slepá ulička,“ tvrdí jeden z evropských úředníků na adresu metropole, která bývala jeden čas i hlavním městem země. Nyní ji předehnal Západ i Východ a hrozí jí, že se po roce 2030 ocitne mimo hlavní obchodní tahy, a bude tak odsouzena k zániku.
„Také lze říct, že jde všechno dobře – to je závěr Bruselu – ale je potřeba zvážit důsledky. Evropu žene vůle Komise a vlád členských států k tomu, aby se v těchto projektech silně angažovala.
