Vyberte si jazyk
Až donedávna byla lodní přeprava, zajišťující přepravu zboží po celém světě ve stále rychlejším tempu, sektorem, který nejvíce profitoval z globalizace a zároveň ji poháněl kupředu. Od té doby, co se Čína stala světovou továrnou, se lodní průmysl rok od roku rapidně rozvíjel. V roce 2008 brázdilo světové oceány na 500 milionů standardních kontejnerů (TEU, standardní jednotka pro 20´ kontejnery), což je dvakrát více než na přelomu tisíciletí. Každým rokem přibývalo nových a stále masivnějších plavidel, přístavy se rozšiřovaly a zaváděny se nové pravidelné spoje. Přepravní kapacita celosvětové nákladní flotily stoupla ze 4 milionů TEU v roce 2000 na dnešních 12,5 milionů.
Mnozí, ať už vlastníci lodí, bankéři či investoři, v letech loďařského boomu zbohatli, a to především v Hamburku. V posledním desetiletí se toto severoněmecké přístavní město stalo hlavním světovým centrem aktivity a financování nejmodernějších nákladních plavidel. Němci dnes vlastní 35 % kontejnerových lodí operujících po celém světě. Téměř 60 % loďařských bank a finančníků má v Hamburku své sídlo. Tamní společnost Hapag-Lloyd se v námořní přepravě stala světovým lídrem.
Rozmach kontejnerové přepravy ale téměř přes noc zarazila světová finanční a hospodářská krize. Poprvé ve své historii se tento průmysl přestal rozvíjet, a dokonce začal upadat. Jen v prvním semestru poklesla produktivita lodního průmyslu o téměř 16 %. Nové obří lodě jsou příliš veliké vzhledem k objemu zboží, které transportují přes moře. Často se plaví zpoloviny prázdné, nebo dokonce ani neopustí pevninu. Na rozvoj přístavů schopných čelit loďařskému boomu, který již neexistuje, padly celé miliardy. Lídři námořní přepravy jsou na pokraji bankrotu, stejně jako loďařské banky a nájemní lodní společnosti. Průmysl, který dříve na globalizaci nejvíce vydělával, se nyní stává jeho první obětí. Krizi je víc než kde jinde cítit právě v Hamburku.
Poloprázdné kontejnery
Hapag-Lloyd, který býval považovaný za pravděpodobně nejvýkonnějšího námořního přepravce ze všech velkých společností, se s potížemi brání krachu. Jeho případ nervozně sledují konkurenční společnosti, bankéři a řídící pracovníci v oblasti lodního průmyslu. Pokud nepřežije taková společnost, jako je Hapag-Lloyd, kdo se pak stane příští obětí?, ptají se. Z krize chce společnosti pomoci stát, který se za ni zaručil jednou miliardou euro. Hapag-Lloyd by se měl rovněž zbavit lodí, které si pronajímá. Podobně postupují i další společnosti.
V loďařském průmyslu se vždy střídala dobrá a špatná období, tentokrát se ale námořní společnosti shodují na tom, že situace je daleko dramatičtější. „V nákladní přepravě jsme nikdy neměli o zboží nouzi,“ říká Ulrich Kranich, člen výkonného výboru Hapag-Lloyd a zmocněnec pro celosvětový obchod s loděmi. To už ale dnes neplatí. Kvůli poklesu spotřeby na Západě a výroby na Východě nejsou dnes vysokonákladové námořní flotily dostatečně vytíženy.
10 dolarů za televizi
Snaha lodních společností o zvýšení cen byla stejně tak zoufalá, jako neúčinná. Navyšování cen nemá valný efekt, neboť výdaje spojené s námořní přepravou se na finální ceně zboží sotva projeví. Tak například přeprava televizoru z Asie do Evropy stojí 10 dolarů, přeprava vysavače 1 dolar a láhev piva vyjde na 1 cent.
Za takto nízké ceny vděčí lodní průmysl především vynálezu kontejnerů. Nic neposunulo od poloviny osmdesátých let globalizaci tolik kupředu, jako právě rozvoj v oblasti výroby těchto obrovských ocelových nádob. Rozmach Číny jakožto přední ekonomické velmoci by byl bez kontejnerů nemyslitelný. Náklady na přepravu jsou dokonce tak nízké, že se vyplatí dovážet rajčata ze Španělska do Číny, kde se z nich vyrábí protlak, který se pak posílá zpět do Evropy.
1 644 ze 4 619 kontejnerových lodí vlastní Němci. Více než deset hamburských lodních společností se v období prosperity ve spolupráci s hamburskými bankami a investičními fondy stalo bez povšimnutí veřejnosti lídrem ve finančnictví a stavbě nových kontejnerových lodí. Ovšem místo toho, aby si postavily vlastní loďstvo, si tyto společnosti plavidla pronajímaly, často i s celou posádkou.
Dominový efekt
Lodní průmysl nyní zasáhl osudný dominový efekt. Dopravci si už nemohou déle pronajímat lodě a vlastníci nájemních lodí a loďařské fondy už nemohou splácet dluhy bankám. Stejně tak se s problémy potýká i mnoho bank.
Skutečné potíže ale na německé námořní dopravce teprve čekají. V brzkých letech má být totiž dokončeno 1 550 nových lodí, které byly objednány v polovině roku 2008. A velké asijské loděnice nechtějí objednávku zrušit. Již dnes je v důsledku omezování přepravy vyřazeno z provozu mnoho lodí, které nyní kotví v přístavech a zátokách po celém světě. Odborníci odhadují, že obratu z roku 2008 bude dosaženo nejdříve v roce 2012.
Po několik let vykazoval Hamburg nejrychlejší růst v Evropě. Během deseti let ztrojnásobil své příjmy a dosáhl hranice 10 milionů kentejnerů. Podle odhadů jich v roce 2015 mělo být už 20 milionů. Těmto předpovědím už dnes ale nikdo nevěří. V prvním trimestru se příjmy přístavu snížily o třetinu a program na jeho rozvoj (ve výši 750 milionů euro) byl pozastaven. „Proč utrácet miliardy za lodě, které možná nikdy nedorazí?,“ ptá se vedoucí sektoru.
