Nezahrávejme si s populismem

Po hrůzných atentátech Anderse Breivika v Norsku se rozhořely diskuze o vztahu mezi vrahem a ideologickými kruhy, s nimiž může být spojován. Nepožadovali snad někteří lidé po předchozích atentátech, jako byl vražedný útok na Thea van Gogha [kontroverzní nizozemský režisér zavražděný v roce 2004 islámským extremistou], vysvětlení činu po atentátníkových souvěrcích? Jestliže byli tehdy k zodpovědnosti pohnáni muslimové, nemůžeme stejným způsobem jednat i s přívrženci ideologie nové pravice, k níž se Breivik hlásil?

Hájit či sdílet názor na způsob, jakým Breivik zdůvodňuje masakr, bude jen málokdo. Za svůj čin nese odpovědnost jen on sám. Povolat k zodpovědnosti můžeme jen ty, kdo tento zrůdný čin z ideologického hlediska obhajují nebo vysvětlují, a s jeho strůjcem tak sdílejí jeho názory. Stejně jako jsme mohli v případě Thea van Gogha soudit pouze ty, kdo sdíleli násilnou ideologii jeho vraha Mohammeda Bouyeriho. Ale to není všechno.

Obhajoba Breivikovy násilnosti vychází z představy reality, v níž je Evropa ohrožována multikulturními politikami a islámem. Jeho 1500stránkový pamflet „2083, A European Declaration of Independence“ je protkán teoriemi známými z prostředí nové pravice, kterou v Nizozemí reprezentuje strana PVV. Jde především o pokřivenou vizi světa, v němž Evropu ohrožuje islám. Breivik cituje Geerta Wilderse [lídra populistické PVV], který předpovídá kolonizaci Nizozemí Maročany, kteří sem přijdou nikoliv s úmyslem začlenit se, ale proto, aby si Nizozemce podmanili.

U některých členů PVV se můžeme setkat i s teoriemi varujícími před nebezpečím „kulturního marxismu“. Jedná se o pokřivenou realitu, která nemá se sociální realitou nic společného. Právě na základě této vize světa činil Breivik své násilnické závěry. A sám za to nese zodpovědnost. Ale to, že mohl shromáždit tak velké množství šílených myšlenek, vypovídá mnohé o mentálním stavu Evropy, a zejména pak Nizozemí, kde se hnutí propagující takové ideje podílí na vládě na základě dohody o podpoře [v parlamentu].

Breivikův násilný čin byl jeho vlastním činem. Jen on sám za něj nese zodpovědnost. Svou lživou a šílenou vizi světa ale sdílí s jinými. A právě z toho by se nyní měli všichni přívrženci takového smýšlení zodpovídat. Šířit lži a vytvářet ošidné přízraky není tak zcela nevinné. Ten, kdo deformuje realitu, nesmí být brán vážně, nesmí být považován za jeden z mnoha hlasů společenské debaty. Je třeba s ním nakládat přísně. Lze ho požádat, aby přestal klamat lidi. To platí i pro nizozemské populisty propagující ideologii nové pravice. Zábava skončila. Nadešla hodina pravdy.

Protinázor

Pozor na politické zneužití tragédie

„Příliš mnoho politiky politice škodí,“ upozorňuje komentátorlistu Le Soir Maroun Labaki. Dále připomíná, že podle španělského premiéra Josého Luise Rodrigueze Zapatera norský masakr „vyžaduje evropskou odpověď, společnou odpověď na obranu demokracie“ a že mluvčí francouzské Socialistické strany odsoudil „ideologii střetu civilizací a neslučitelnosti kultur“ vedoucí k „nenávisti a terorismu“.

„Politická debata je hodnotou sama o sobě. Naopak politické či politikářské využívání této události nijak nepřidává na kráse těm, kdo se mu oddávají,“ tvrdí Labaki, který dále připomíná, že norská tragédie je činem „jediného muže. Na ostrov Utoya nenapochodovaly žádné fašistické milice.“ „Jsme daleci toho, abychom krajní pravici a populistickou pravici banalizovali. Pro demokracii představují nebezpečí. Ta druhá víc, než si myslíme, protože její simplismus zamořuje tradiční pravici a veřejnou debatu,“ dodává novinář. Ale „je třeba zachovat chladný rozum“.