„Celé dny pláču,“ směje se mladá maminka Anna Pakosová. Osm hodin denně, pět dní v týdnu loupe cibuli na farmě v malé vesnici Żabice. Hospodářská budova, ve které pracuje, je plná bedýnek s cibulemi. „Ale netrvá to dlouho,“ dodává klidným hlasem.

V jiné místnosti na Annu čekají desítky pytlů velkých jako dospělý člověk. Dělnice si však starosti nedělá. Je spokojená. „Platí nám dvě eura za bedýnku. Denně jich oloupu asi patnáct.“ Vydělá si tak jednoznačně více než 350 eur, což je minimální měsíčná mzda v Polsku.

Anna pracuje společně s dalšími čtyřiceti „loupačkami cibule“ pro nizozemského zemědělce Derrecka Bace. Osmadvacetiletý podnikatel je jedním ze stovek holandských farmářů, kteří si v Polsku nedávno založili úspěšně fungující zemědělské podniky. Jeho třicetiletému bratranci, Arnoldu Bacovi, který přijel ještě v devadesátých letech, zemědělské podnikání zatím také slušně vydělává. Perspektiva do budoucna je však mnohem méně růžová, než tomu bylo předtím.

Zelená pro místní drobné farmáře

Polská Národní agentura pro zemědělskou půdu totiž zahájila politiku, která má v první řadě za cíl odrazovat zahraniční zemědělce. Agentura vlastní většinu půdy a dále ji pronajímá. Cizinci nemají právo si půdu koupit (i když je pravidlo možné snadno obejít například sňatkem s polskými občany). Dnes, když zemědělcům vyprší nájemní smlouva, není již prodlužována na dalších patnáct let jako předtím, ale o pouhý rok nebo dva. Agentuře se tím nabízí možnost získat část pronajaté půdy zpátky, dále ji pak přerozdělit drobným polským farmářům, a umožnit jim tak lépe vzdorovat konkurenci.

„Je to nepříjemné,“ říká Arnold. „Nelze takto plánovat výnosy. Ale na druhou stranu, chápu to. V této vesnici odkupují velké zemědělské podniky vše, co jim přijde pod ruce. Poláci nemají žádnou šanci.“

Arnold vysvětluje, že zemědělská agentura má od počátku právo požadovat zpátky 20 % pronajaté půdy. V posledním roce jej však využívá systematicky.

Do hry vstupuje polský Sejm

Opětovné odkupování pozemků má své politické důvody. Polský parlament v současnosti provádí přezkum zákona, který by měl stanovovat maximální velkost zemědělských ploch. Půda nad tímto limitem bude opětovně vrácena zemědělské agentuře a poskytnuta zemědělcům obdělávajícím menší pozemky.

Nová iniciativa by měla krátkodobě upřednostňovat vytváření většího počtu středně velkých zemědělských podniků (dle polských kritérií) o rozloze 10 až 50 hektarů. Zákon zatím nebyl v parlamentu schválen (a dlouho ještě nebude), ale agentura již koná v jeho duchu.

Nová zákonná úprava by měla v první řadě přinést ozdravení do zemědělství. Polsko čítá přibližně 2,4 milionů zemědělců, z nichž většina disponuje pouze jedním až dvěma hektary půdy. Současný systém pro ně není příliš výhodný. Podle odborníků ze všech zemědělských podniků jich prosperuje jen 400 tisíc. Zemědělství přitom představuje přibližně 4 % polského HDP a podílí se na pětině všech pracovních míst. Reformy jsou proto nezbytné – a Polsko pro tento účel již pobírá nemalé evropské dotace.

Úskalí polského zemědělství

Arnold kvůli nové politice agentury přišel o 200 z celkových 1 600 pronajatých hektarů půdy. Vzhledem k tomu, že kroky agentury očekával, zbavil se tak méně úrodné části půdy. Jiní zahraniční zemědělci, kteří obdělávají jen velmi kvalitní půdu, mají se současnou zemědělskou politikou mnohem větší problém.

Ze stovek holandských zemědělců, kteří do Polska přijeli za posledních dvacet let, se většina již vrátila zpátky do Nizozemska, a to z prostého důvodu: I když půda v Polsku téměř nic nestojí, intenzivní zemědělství podle holandského vzoru by bylo finančně neúnosné. V Nizozemsku mají zemědělci, kteří využívají tento typ hospodářství, disponují většinou jen několik hektary, zatím co v Polsku se jedná o pozemky o rozloze třicet až čtyřicet tisíc hektarů. To vyžaduje značný objem chemického hnojiva a pesticidů, které jsou příliš nákladné.

Dalším problémem je fakt, že polská agentura se příliš přizpůsobuje aktuálním politickým náladám v zemi. Současný návrh legislativy podporuje polská Rolnická strana, která má ve vládnoucí koalici jen malé zastoupení. Šéf koalice, Donald Tusk z Občanské platformy, však podporuje velké zemědělské podniky. V říjnu letošního roku by se měly konat parlamentní volby, a poměr sil mezi nemocnějšími stranami Sejmu se může změnit.