Předseda vlády oznámil, že mimořádně svolává parlament. Rabování mezitím zasáhlo Manchester a Birmingham. V hlavním městě bylo uvedeno do pohotovosti 16 000 policistů s oprávněním střílet gumovými projektily. Ale komentátoři se nemohou dohodnout, jaké jsou vlastně důvody těchto nepokojů a kdo za ně nese vinu.

Ti, kteří tyto události odsuzují, napsal jeden komentátor levicového listu Guardian, by měli zvážit fakt, že v dnešní Británii „je na tom nejbohatších deset procent stokrát lépe než těch nejchudších deset procent“ a „sociální mobilita je horší než v jakékoli jiné vyspělé zemi“. Přesně tak, potvrzuje další. „To se stane, když lidé nemají nic a před obličej se jim neustále strkají věci, které si nemohou dovolit a zároveň nemají žádný důvod se domnívat, že si je jednou budou moci dovolit.“

A to ani v nejmenším, doplňuje Max Hastings v pravicovém Daily Mailu. Tito výtržníci „jsou v podstatě divoká zvířata,“ která „reagují pouze na instinktivní zvířecí pudy.“ „Nejsou oběťmi, ale „mrtvou vahou pro společnost“, za kterou může naše „groteskně nestřídmá, naprosto nekritická kultura“. „Pouze vzdělání“ může „tyto zdivočelé lidi přinutit ke slušnému chování“.

Zlost na vládu vzrůstá, hlásí komentátor pravicového listu Telegraph, hlavně u malých živnostníků. Drancování rozděluje Londýn, protože multikulturní komunity, které spolu předtím dobře vycházely, se nyní dělí na kmeny chránící svoje živobytí. „To, co potřebujeme, a to okamžitě, je znovu ovládnout naše ulice“ – jinak bude hůř.

Británieteď zažila svůj „moment Katrina“, píše s odkazem na tornádo v New Orleans deníklevého středu Independent. Nicméně, toto „není politický protest ... ani odpověď na škrty ve veřejném sektoru“. Je to spíše jednání menšiny, kterou „skvělá ministerstva školství, sociálních věcí, zdravotnictví a bydlení“ nechávala po celé generace ve štychu. Pokud z těchto nepokojů může vůbec povstat něco pozitivního, pak je to fakt, že „se konečně můžeme postavit čelem k ostudnému vyloučení naší neprivilegované nejnižší vrstvy.“