Od fotografa neočekáváme jen závěrečné stisknutí spouště. Má-li fotografie k něčemu vypadat, musí si své objekty předem naaranžovat a vytrhnout je z jejich nesmělé, leckdy až agresivní strnulosti. Na to existuje v každé evropské zemi kouzelná věta: „Pozor, vyletí ptáček!“, slibují fotografové v Čechách, stejně jako ve Francii („Attention, le petit oiseau va sortir!“), v Německu („Gleich kommt das Vögelchen!“) nebo v Itálii („Guarda, che arriva l'uccellino!“). První černé skříňky připomínaly hnízda pro špačky a vynalézaví fotografové si vyráběli kovové mechanické ptáčky, kteří díky tlakovému systému uměli tlouct křídly, a po čas expozice tak upoutávali pozornost velkých i malých. Ještě dnes se používá v angličtině „Watch the birdie!“, ve španělštině „¡Mira el pajarito!“ a v polštině „Zobacz, ptaszek leci!“.

Lícní svaly protáhne do úsměvu často sborem vyslovovaná slova obsahující dlouhé „i“ nebo „a“. Anglické „Cheese“ zaznamenalo skutečný úspěch, vypůjčili si ho dokonce i Rusové. V Polsku vykouzlí jako zázrakem úsměv na tváři „Ser!“ („sýr“) nebo „Seks!“ („sex“). Německé děti rozveselí, když mají vyslovit „Ameisenscheiße!“ („mravenčí bobek“), ve Francii se smějí při slově „Ouistiti!“ (druh kosmana). Nejvíc pak člověka pobaví Španělé, když v duchu tradiční gastronomie těsně před zmáčknutím spouště vykřiknou „Patata!“.

Anke Wagner-Wolff