<!--

@page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm }

P { margin-bottom: 0.21cm }

-->

Několika měsíční snaha aliančních tajných služeb „rozbít dobře organizovanou síť agentů, kteří v členských zemích NATO sbírali informace klíčové pro udržení bezpečnosti a svobody Západu,“ je jistě důležitý krok.

Odhalením dvou či tří tajných agentů však „Velká špionážní hra“ nekončí. Zjistilo se, že Rusům se podařilo „vybudovat nadstandardně silnou síť informátorů. A nikdo si nedělá iluze,“ že „vypovězení síť rozbije,píší Erik Tabery a Ondřej Kundra. Jak Respekt podotýká, Česko mělo důkazy k vyhoštění čtyř až pěti agentů. To však nebylo možné, neboť by Česko přišlo o všechny české zpravodaje působící v Moskvě. „Zdejší tajné služby mají totiž na české ambasádě v Moskvě dohromady zhruba pět lidí, zatímco ruských agentů v Česku působí minimálně sto.“ Z toho logicky vyplývá, že Rusko o nás ví mnoho, my o něm skoro nic. Nejednotnost českých politiků v bezpečnostní otázce, notabene na plánovanou radarovou základnu, je jistě faktor, který Moskvě jen nahrává. Také „ekonomika či podnikatelské skupiny ovlivněné ruskými tajnými službami mohou být využity jako prostředek politického nátlaku,“ cituje Respekt zatím poslední zprávu kontrarozvědky BIS.

A jak reagují samotní Rusové? Vyhoštění označili za „další provokaci“. „Nejde tu ani tak o to, že by se cítili ohroženi, Česko ale – jak v březnu prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov – stále považují za svoji „sféru vlivu“. Vstup České republiky do NATO a EU odmítají. Nepřipouštějí, že se bývalé sovětské satelity staly součástí „jiného civilizačního okruhu, který znamená posílení jeho demokratických standardů, a tím pádem oslabení vlivu Ruska.“ Jak se bránit, zatím není ze strany české vlády příliš zřejmé, poznamenává Respekt.