Glienický most, poblíž Berlína, kde se v době Studené války tajní agenti vyměňovali (Andreas Levers)

Srdečné pozdravy z Ruska

Z ruského velvyslanectví vyhostila 17. srpna česká diplomacie dva ruské agenty. Vyhozením ruských agentů z Česka se dostal na světlo vrcholící, jedenáct měsíců trvající konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, odkrývá Respekt. V následujících dnech byly z Ruska na oplátku odvoláni dva čeští diplomaté. Tyto diplomatické šarvátky ilustrují napětí, mezi Ruskem a státy bývalých sovětských satelitů, kteří nabyly nezávislost vstupem do EU a NATO.

Zveřejněno dne 28 srpna 2009 v 16:42
Glienický most, poblíž Berlína, kde se v době Studené války tajní agenti vyměňovali (Andreas Levers)

Několika měsíční snaha aliančních tajných služeb „rozbít dobře organizovanou síť agentů, kteří v členských zemích NATO sbírali informace klíčové pro udržení bezpečnosti a svobody Západu,“ je jistě důležitý krok.

Newsletter v češtině

Odhalením dvou či tří tajných agentů však „Velká špionážní hra“ nekončí. Zjistilo se, že Rusům se podařilo „vybudovat nadstandardně silnou síť informátorů. A nikdo si nedělá iluze,“ že „vypovězení síť rozbije,píší Erik Tabery a Ondřej Kundra. Jak Respekt podotýká, Česko mělo důkazy k vyhoštění čtyř až pěti agentů. To však nebylo možné, neboť by Česko přišlo o všechny české zpravodaje působící v Moskvě. „Zdejší tajné služby mají totiž na české ambasádě v Moskvě dohromady zhruba pět lidí, zatímco ruských agentů v Česku působí minimálně sto.“ Z toho logicky vyplývá, že Rusko o nás ví mnoho, my o něm skoro nic. Nejednotnost českých politiků v bezpečnostní otázce, notabene na plánovanou radarovou základnu, je jistě faktor, který Moskvě jen nahrává. Také „ekonomika či podnikatelské skupiny ovlivněné ruskými tajnými službami mohou být využity jako prostředek politického nátlaku,“ cituje Respekt zatím poslední zprávu kontrarozvědky BIS.

A jak reagují samotní Rusové? Vyhoštění označili za „další provokaci“. „Nejde tu ani tak o to, že by se cítili ohroženi, Česko ale – jak v březnu prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov – stále považují za svoji „sféru vlivu“. Vstup České republiky do NATO a EU odmítají. Nepřipouštějí, že se bývalé sovětské satelity staly součástí „jiného civilizačního okruhu, který znamená posílení jeho demokratických standardů, a tím pádem oslabení vlivu Ruska.“ Jak se bránit, zatím není ze strany české vlády příliš zřejmé, poznamenává Respekt.

POLSKO

Kreml v podezření ze zájmu o cizí zbrojovky

Snaží se ruské tajné služby infiltrovat polský zbrojní průmysl? Podle Lidových novin tato skutečnost vyplývá ze šetření polského Úřadu národní bezpečnosti. Podle jejího ředitele, Aleksandra Szczygla je vlivný česko-slovenský investiční fond Penta, který je ve středoevropské oblasti velmi aktivní a který se nedávno ucházel o koupi největší polské zbrojovky PZL Świdnik, ve spojení s Kremlem. Szczyglo upozorňuje na nejasný původ kapitálu Penty, společnosti registrované na Kypru, a ve které působí bývalý šéf československé komunistické tajné policie. Jedná se o opatrnost, či nacionalistický reflex? V každém případě se Penta proti tomuto obvinění ohradila formou otevřeného dopisu, který jako jednostránkovou inzerci otiskly přední polské deníky. Dopis ujišťuje, že se „nikdy nejednalo o ruskou firmu.“ Společnost prý ani „nikdy nepoužila ruský kapitál“ a „už vůbec nemá s ruskými službami nic společného.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma