Vyberte si jazyk
Východoněmecké město Löcknitz, ležící asi padesát kilometrů od pobřeží Baltského moře, zažívá v posledních letech malý zázrak. Jako v jednom z mála měst východního Německa se tu před několika lety zastavil pokles počtu obyvatel a lidé tu naopak začali přibývat. A co je zcela neobvyklé, plnit se začala i zdejší mateřská škola a školní třídy. Má to ale jedinou „vadu na kráse“, novými obyvateli nejsou Němci, ale Poláci, především přistěhovalci z několikasettisícového polského přístavního města Štětín, který je od Löcknitzu vzdálen 20 kilometrů.
„Domy i pozemky tu jsou levnější než v okolí Štětína, dokonce i daně tu platíme nižší a služby tu jsou na mnohem vyšší úrovni,“ říká polská majitelka jednoho penzionu. „Za dům, za který bych ve Štětíně zaplatil 250 tisíc eur, jsem tady dal 35 tisíc,“ uvádí jiný Polák, který do penzionu přišel na kus řeči. „Nebyl to problém, Němci odsud utíkají na Západ,“ dodal.
Poláků už je ve městečku 15 procent a každé páté dítě v místní školce má polskou národnost. A i místní Němci jsou za Poláky rádi. „Nebýt jich, tak to tu vymře,“ říká německý majitel místní noblesní restaurace. Takové štěstí jako Löcknitz však většina bývalého východního Německa nemá. Když před padesáti roky postavili východoněmečtí komunisté berlínskou zeď, snažili se tak mimo jiné zabránit exodu svých občanů na Západ. Každý rok odešlo z Východu na Západ přes sto tisíc lidí a komunistické NDR hrozilo, že se vylidní.
O tři miliony lidí méně
To, že po pádu berlínské zdi následovalo tak bleskové sjednocení Německa, připisují odborníci obrovskému proudu Němců, kteří se začali z Východu stěhovat na Západ. Ani sjednocení, ani obrovský transfer peněz na vyrovnání úrovně Východu a Západu (přes bilion eur) však exodus nezastavil, ale jen zpomalil na asi 100 tisíc lidí ročně. Důvody jsou ekonomické - nižší platy a vysoká nezaměstnanost.
Ze sedmnácti milionů bývalých východních Němců je dnes jen něco kolem čtrnácti, když situaci zachraňuje Berlín a okolí, v němž díky přestěhování hlavního města z Bonnu počet obyvatel v posledních deseti letech roste. V mnoha místech je vývoj dramaticky opačný. Například saské město Zwickau, kde je přitom velká automobilka VW, má místo téměř 120 tisíc obyvatel z roku 1989 pouze 90 tisíc. Ještě katastrofálněji vypadá situace do budoucna. Jak konstatoval německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung čeká východ Německa už za několik let demografický šok, protože v současnosti tu připadá jen 0,77 dítěte na jednu ženu a počet nezadaných mužů tu výrazně převažuje nad počtem žen. Tempo, jakým už dvacet let ubývá obyvatelstvo bývalého východního Německa, má v Evropě obdobu jen v těch nejchudších zemích kontinentu.
Obrovský transfer prostředků ze západu na východ Německa, spojený s vybudováním špičkové infrastruktury, dává společně s vylidňováním skvělou šanci na „kolonizaci“ těchto území Čechy a Poláky. Především ti druzí už začali této šance využívat, mnohdy způsobem „žiji v Německu, pracuji v Polsku“. Potichu, po špičkách se tak vrací střední Evropa, v níž hranice národních států byly často velmi rozmlžené. A to zcela jinak, než jsme se toho báli. Což je další důvod, proč bychom už mohli a měli překonat naše národní mindráky z Němců a Německa.
