Zpráva Hospodářská krize

Boháči chtějí platit vyšší daně

Ve chvíli, kdy ministři financí připravují návrhy úsporných státních rozpočtů na rok 2012 ve snaze ozdravit veřejné finance, „superboháči" z řady zemí prohlašují, že tomuto procesu chtějí být nápomocni a žádají pro sebe vyšší daně.

Zveřejněno dne 30 srpna 2011 v 13:57

První vlaštovkou byl Warren Buffett, který prohlásil, že jej a jemu podobné „Kongres svou vstřícností k miliardářům hýčkal už dost dlouho". Poté se ozvala i Liliane Bettencourtová, nejbohatší Francouzka, kolem které loni vypukl skandál kvůli krácení daní. Bettencourtová podepsala spolu s dalšími 15 miliardáři otevřený dopis, v němž žádá o možnost poslat státní pokladně zvláštní příspěvek, který by napomohl tomu, aby se Francie dostala z finanční krize.

Přidal se dokonce i jeden Ital. Šéf automobilky Ferrari se nechal slyšet, že vzhledem k rozsahu jeho majetku, je rozhodně „správné" platit více.

O zavedení zvláštního zdanění bohatých se dnes uvažuje ve Francii a Španělsku. Ke hnutí „zdaňte mě více" se přidala i skupina 50 bohatých Němců, kteří tak znovu připomněli svou výzvu adresovanou Angele Merkelové k „zastavení narůstající propasti mezi bohatými a chudými“. Tato německá skupina označovaná jako Vermögende für eine Vermögensabgabe (Bohatí pro daň z kapitálu) představuje zatím poslední projev pocitu některých majetných jedinců, že volná hotovost uložená na jejich bankovních kontech by mohla pomoci ulehčit, pokud ne rovnou vyřešit, současnou finanční krizi, která ochromuje jejich země.

„Žádný z nás není ve stejné lize jako Buffet nebo Bettencourtová,“ uvádí zakladatel skupiny Dieter Lehmkuhl, lékař v penzi, s majetkem v hodnotě 1,5 milionu euro (36 milionů korun). „Jsme velmi široká skupina - jsou mezi námi učitelé, lékaři, podnikatelé. Většina našeho jmění pochází z dědictví. A všichni máme víc peněz než potřebujeme.“

Newsletter v češtině

Podle manifestu této skupiny by mohlo Německo v případě, že ti nejbohatší budou platit po dva roky 5% daň z kapitálu, vybrat navíc až 100 miliard euro (2,4 bilionu korun).

V pondělí Lehmkuhl prohlásil, že jeho výzva vládě Angely Merkelové k přehodnocení daňové politiky je dva roky po prvním zveřejnění opět aktuální. V současné době podléhají nejbohatší Němci maximálně 42% dani. Předchozí kancléř Gerhard Schröder snížil daňový strop z 53 %, které nastavil jeho předchůdce Helmut Kohl.

„Merkelové bych řekl, že správnou reakcí na současné finanční problémy Německa a veřejného zadlužení nejsou škrty, které disproporčně zasáhnou chudé, ale vyšší zdanění bohatých,“ prohlásil Lehmkuhl. „Stále slýcháme o úsporných balíčcích, ale nikdy ne o zvyšování daní. Avšak právě vyšší daně představují cestu z tohoto marasmu. Peníze mají přece bohatí.“

„Musí se udělat něco, aby se přestala zvětšovat propast mezi bohatými a chudými.“ Podle návrhů jeho skupiny by se navrhovaná nová daň týkala pouze jednotlivců s jměním vyšším než 500 000 euro ve formě kapitálu. Veškeré prostředky nad touto hranicí by byly zdaněny v prvních dvou letech 5% sazbou a poté minimálně 1 %.

Minulý týden představil ve Francii podobnou myšlenku opírající se o dočasné zdanění těch nejbohatších i Nicolas Sarkozy. Měla by podobu „výjimečného příspěvku“ ve výši 3 % zdanitelných příjmů pro jednotlivce s příjmem nad 500 000 euro. Časově by měl být omezen zřejmě jen do roku 2013.

Tato iniciativa však byla napadena ještě dřív, než mohla být představena oficiálně - dokonce i řadou členů jeho vlastní strany. Levice ji zase označila za pouhou kouřovou clonu, která měla zastřít skutečnost, že Sarkozy si nechal mezi prsty protéct miliardy euro v podobě daňových prázdnin pro bohaté, zatímco jím navrhované opatření by do státní pokladny přineslo pouze 200 milionů euro. Chantal Brunelová, poslankyně za Sarkozyho vládní UMP, prohlásila, že musí existovat vyšší daňová pásma pro „velice bohaté“, protože „bohatí se musejí zapojit daleko více“.

I v Itálii přišel jeden z nejbohatších občanů s nabídkou placení vyšších daní - ale pouze v případě, že vláda Silvia Berlusconiho přijme rozsáhlý program neoliberálních reforem. Luca di Montezemolo, multimilionář a předseda představenstva společnosti Ferrari, učinil svou nabídku prostřednictvím interview pro středolevicový deník La Repubblica na začátku srpna.

Třiašedesátiletý Montezemolo, o němž dlouhou dobu panovalo přesvědčení, že skrývá své politické ambice, prohlásil, že chce vidět, jak vláda získává potřebné finanční prostředky formou prodeje nemovitostí a osekáním výhod pro rozmazlované italské politiky. „Poté, ale opravdu až poté, bude zapotřebí pomoc z řad veřejnosti,“ uvedl. „Musíte začít žádat u těch, kteří mají nejvíce, protože je skandální vyžadovat to po střední třídě.“ Podle svých slov navrhl dodatečnou daň pro osoby s ročním příjmem 5-10 milionů euro ještě před vypuknutím bouře na finančních trzích kvůli obavám z gigantického veřejného zadlužení Itálie. Ale narazil na „bouřlivé ticho“.

O znovuzavedení zdanění vysokého majetku údajně uvažuje i socialistická vláda ve Španělsku. Tato daň byla přitom zrušena teprve před třemi lety. Podle odborníků by zdanění aktiv, kromě nemovitostí určených k trvalému bydlení, přineslo do státní pokladny až jednu miliardu euro, a to jen od 50 000 jednotlivců. Ministryně financí Elena Salgadová otevřeně přiznává, že zrušení daně bylo chybné rozhodnutí.

Alfredo Pérez Rublacaba, nový socialistický kandidát na premiérský post ve volbách, které se ve Španělsku uskuteční 20. listopadu, se už nechal slyšet, že v případě jeho zvolení dojde ke zvýšení daní.

Ve Spojených státech si Warren Buffet vysloužil posměch za svůj příspěvek do listu New York Times, v němž tento měsíc uvedl, že lituje, že za loňský rok zaplatil na daních pouze 6,9 milionu dolarů, tedy 17, 4 % svých zdanitelných příjmů, zatímco jeho zaměstnanci zaplatili průměrně 36 %.

Podle jeho slov by se měla zvýšit daně z příjmů a investic u lidí, jejichž zdanitelný příjem byl vyšší než 1 milion dolarů - 0,2 % lidí, kteří v roce 2009 podali daňové přiznání. Článek vyvolal ostrou kritiku. List New York Post ve svém titulku uvedl „Warren Buffett je pokrytec.” „Stará se více o drobné pro prezidenta Obamu. Ten z vytahování peněz z ‚milionářů a miliardářů‘ prakticky učinil svou předvolební píseň - než aby byl sám více užitečný,“ napsal deník.

Harvey Golub, bývalý generální ředitel společnosti American Express, uvedl pro list Wall Street Journal: „Dříve než mě a další ‚požádáte‘ o více peněz z daní, vyberte ty 2,2 biliony dolarů, které již každým rokem vybíráte, spravedlivěji a utraťte je moudřeji.“

Názor

Danit bohaté nebo vytvářet bohatství?

Profesor a politolog João Carlos Espada kritizuje v portugalském deníku Público návrhy na mimořádnou daň pro superbohaté lidi. „Daně nejsou hlavním zdrojem zlepšování životních podmínek většiny. Bohatství Evropy a Západu, které jsou i dnes hodny obdivu zbytku světa, nevzniklo přerozdělením jmění směrem od bohatých k chudým za pomoci daní. Bylo produktem vytváření bohatství v ovzduší ekonomické svobody, obvykle spojované s nízkým daněním, rychlou spravedlností a zejména absencí překážek pro vstup nové konkurence.“

Profesor tvrdí, že „největší přínos bohatých ke společnému dobru spočívá v zajišťování toho, že zboží nebo služby jsou produkovány tak, aby byly cenově co nejdostupnější co možná nejširšímu okruhu lidí. Sestává ze záruk, že dané zboží nebo služba není uměle chráněna před hospodářskou soutěží a je dobrovolně zvolena těmi, kdo zboží nebo službu konzumují.“

João Carlos Espada je přesvědčen, že to byl tento faktor, díky němuž mohl v Evropě a na Západě fungovat „sociální výtah“. Ten umožnil generacím obyčejných lidí dovolit si zboží a produkty, o kterých se předcházející generaci ani nesnilo.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma